Slíbil jsem, že se budu věnovat středečnímu zasedání zastupitelů.
Bylo neobvykle plno. Doporučení, aby přišli, dostali ředitelé a ředitelky příspěvkových organizací města, teda například škol. Většinou nevěděli, proč přesně. A i zpětně se lze jen dohadovat, zdali divadlo, které provázelo schvalování městského rozpočtu, nemělo být nějakým neformálním poděkováním za jejich celoroční práci. I prohlášení místostarosty Vlčka nasvědčuje faktu, že pozváni byli skutečně kvůli tomuto bodu. "Děkuji ředitelům rozpočtových organizací města a pouštím je domů k bohatě prostřeným ... třídním knihám," řekl, když byl rozpočet schválen.
I zastupitelů dorazila naprostá většina. Na začátku chyběli jen Jan Riedl a Petr Skokan. Druhý jmenovaný přišel s asi desetiminutovým zpožděním a prakticky okamžitě se pustil do diskuse. Jednalo se právě o bodu číslo 3 s názvem Změna pravidel trvalého investičního fondu. Článek III těchto pravidel byl doplněn o text "Čerpání z investičního fondu je dále možné na splátky vlastních nebo převzatých úvěrů a úroků z těchto úvěrů." Není tajemstvím, že investiční fond se tak má stát poslední záchranou při splácení dvou úvěrů - za Sportareál a zpackanou investici v podobě bytových domů na Ladech.
Petr Skokan k tomuto bodu poznamenal: "Investiční fond by měl sloužit k budoucím investicím a ne minulým."
Bod nepodpořili ani komunisté. Oldřich Panc k tomu řekl: "KSČM nesouhlasí s vytvářením alternativních rozpočtů."
Návrh byl samozřejmě přijat, stejně jako o pár desítek minut později celý rozpočet. Vše bylo v rámci koalice s dostatečným předstihem předjednáno.
Schvalování rozpočtu bylo čtvrtým bodem jednání.
Slovo si vzal nejprve Karel Bubeník za finanční výbor města, aby popsal průběh jednání kolem rozpočtu i poslední změny.
V další diskusi šlo hodně o to ujasnit si pojmy schodkový, vyrovnaný a nevyrovnaný rozpočet. Velkým zastáncem konečné podoby byl Josef Zachrla z finančního odboru města. Na straně odpůrců nejprve zazněla slova Miroslava Hudce: "Za dvacet let, co jsem průběžně zastupitelem, taková situace nebyla. Je to poprvé, co je navržen schodkový rozpočet. Myslím, že by nebyla ostuda jít do provizoria."
Josef Zachrla ho ubezpečil, že rozpočet je schodkový už aspoň pět let. Starostka Hana Moudrá upozornila na skutečnost, že v rozpočtovém provizoriu bychom přišli o možnost čerpat dotace.
Dalším diskutujícím byl Jaromír Štrumfa. Poznámky měl na papírku a moc nerespektoval délku příspěvku. Zmínil předraženou rekonstrukci ve speciální škole na Holáku, zbytečnou investici dvou milionů do spisovny, zavrhl nápad s turistickými autobusy. Neopomněl dodat, že lidé dluží městu dvacet milionů za odpady. Se svou ohranou písničkou se přidal i Petr Máška: "Připomínám, že prodejem ČLT jsme se odstřihli od zdroje příjmů."
Když se vypovídali i Karel Tejnora či Oldřich Panc, započal svou velkou show Petr Skokan. "Kdo a kolikrát může vystupovat?" dotázal se tajemníka města Hladoníka.
Tomu se nechtělo odpovídat, neboť si nebyl zcela jistý. Nějak se ale ujasnilo, že dvakrát a zbytek se může řešit přes technické poznámky.
"Jednáme o schodkovém rozpočtu?" pokračoval Petr Skokan v křížovém výslechu.
Hana Moudrá: "Ano."
Petr Skokan: Bude město vymáhat poplatky za odpad?"
Hana Moudrá: "Oslovili jsme osm exekučních kanceláří. V lednu se bude řešit."
Následovalo několik ostrých výpadů Petra Skokana na starostku a tajemníka. Většinou se týkaly jednacího řádu. Schválně jsem počítal, kolik je v sále doktorů, a tipoval, jestli Skokan dostane dříve infarkt nebo se Moudrá rozbrečí. Když se na chvíli rozhostilo ticho, začal číst člen návrhové komise návrh usnesení. Do toho Petr Skokan zase vpadl: "Tak můžu říct svůj příspěvek, nebo ne?"
Bylo slyšet špitnutí Hany Moudré. Něco ve smyslu, že už skončil. Tykla mu, přestože si před tím demonstrativně vykali.
"Pomalu si začínám zvykat, že toto zasedání se neřídí ani vlastním jednacím řádem," vzal si znovu slovo a přidal několik dalších dotazů. "Počítá se se zakoupením nemocnice Pod Holým vrchem? Proč jsou tak neúměrné položky na služby? Definovala si vládnoucí koalice, co chce?"
Vzápětí byl rozpočet přijat. Proti hlasovali komunisté, Petr Skokan a Jaromír Štrumfa. Zelení se zdrželi. Pro bylo 15 zastupitelů.
A můj dojem? Nikdy jsem se nevyznal ve Skokanových zákulisních machinacích, ale bral jsem ho, protože byl osobností, měl skvělé vystupování. Nyní za něj mluví uražená ješitnost, neschopnost se povznést nad prohru. Pokládá dotazy, na které zná už léta odpovědi. Jestli chce pro Lípu skutečně něco udělat, měl by rezignovat, obklopit se novými lidmi a zkusit uspět v dalších volbách. Teď plní roli, kterou měl před lety Karel Schwarzbach. U Hany Moudré mě potěšilo, že situaci ustála a nenechala se do divadýlka zatáhnout.
K rozpočtu i dalším fázím jednání se vrátím v některém z dalších deníků, nočníků.
Kromě zasedání zastupitelů jsem tento týden stihl ještě jedno divadelní představení. Bál jsem se, že tříhodinový Teremin pro mě bude po náročném pracovním týdnu k nepřežití (vždyť taky část diváků po dvou hodinách odešla), ale nakonec jsem byl rád, že jsem se ukecal a šel. Nejen kvůli svému příteli Martinovi Myšičkovi. Nadchlo mě poselství celé hry a fantastická režie Petra Zelenky. Měl jsem potřebu po Tereminovi pátrat, zjistit, jaký byl jeho skutečný život. Byla to opravdu vynikající tečka za letošním divadelním rokem.
A co příští týden? Jako gymnaziální patriot vás v pondělí zvu na koncert našeho školního sboru, který se uskuteční od 17 hodin v bazilice Všech svatých. Už jen kvůli zpěvu Martiny Horáčkové se to vyplatí. V úterý na stejném místě vystoupí se svým sborem Petr Novák. Na pořadu bude Jakub Jan Ryba. Ve středu v Bonveru proběhne Vánoční Všudybud. Ve čtvrtek je Štědrý den. V sobotu doporučuji vystoupit v Mimoni na kostelní věž. Otevřená bude od 16 hodin.
Tento týden jsem toho moc nenatočil. Mám jen video z kroužku – odlévali jsme olovo. Ve flipu je ještě pár záběrů z Kryštofova údolí, které natočila manželka včera, když se byla se svým kroužkem podívat na betlémech. Dám snad večer jako samostatný článek.