V závěru Expedice nás čekala návštěva tří měst. Součástí článku je tradiční top ten.
Po brzké snídani v estonském Pärnu jsme se přesunuli do lotyšského hlavního města Rigy, v němž jsme museli na deset hodin opustit autobus. Zatímco řidič si jel odpočinout na hotelu, my nachodili až dvacet kilometrů. Riga naštěstí nabízí velice pestré spektrum aktivit. Většina z nás začala na největší tržnici Evropy, která se nachází v hangárech, které za První světové války postavili Němci pro své vzducholodě. Ryby, maso, mléčné výrobky, pečivo i obyčejný blešák.
Jeden z nejlepších pohledů na město i jeho okolí je z tzv. Stalinova dortu, mrakodrapu z doby budování socialismu. Za pět euro se výtahem vyjede do patnáctého patra, pak se ještě přidají dvě pěšky.
Pravoslavné kostely, lodičky v parku, secesní i gotické domy, ale rovněž fandění ve společnosti Švédů a Angličanů. V Rize probíhaly slavnosti, jejichž součástí byly zpěvy v ulicích, což zážitek z tohoto města dále umocňovalo.
8. 7. – neděle
Následovala nejnáročnější noc. Nemytí, upocení jsme nasedli do autobusu a v šest vystoupili ve Varšavě, abychom řidiči opět umožnili si odpočinout. Obrovským zážitkem bylo projít si prázdné Staré město, v němž jsme narazili jen na pár opilců. Jaká změna, když jsme se do něj vrátili po poledni. V českých průvodcích se ještě stále píše, že Varšava nemá co nabídnout, ale těm, co měli síly, devět hodin nestačilo.
I ve Varšavě jsme zamířili do bolševického mrakodrapu, který jako by tomu rižskému z oka vypadl. Zde však výtah jezdí až do patra třicátého.
Část jela metrem do muzea Varšavského povstání, já se přesunul k Visle, kde je vybudována nová „náplavka“ s řadami pláží a hospůdek.
Večer jsme přejeli do města Lodž. Hotel měl na internetu přívlastek nejlepší v centru Lodže. Skutečnost byla taková, že nás navigace zavedla do zkrachovalého továrního areálu, v němž bylo ubytování uděláno ze staré kancelářské budovy. Většině to bylo jedno, hlavně když byly k dispozici prostorné postele.
9. 7. – pondělí
Hotel svou reputaci zachránil tradičně bohatou polskou nabídku.
Čekala nás poslední turistická zastávka. Na druhé největší české město – Vratislav – jsme měli jen dvě hodiny. Ze své předchozí zkušenosti vím, že na něj nestačí ani dva dny. Ale všichni si prohlédli aspoň nově zrekonstruované centrum, někteří stihli i půlhodinovou projížďku po zdejších kanálech.
Po šesté hodině jsme dvacátou Expedici rozpustili před budovou gymnázia.
Letošní TOP TEN, v němž mohl každý účastník rozdat pět bodů, dopadlo takto:
1. Národní park Kemeri
2. Tallinn
3. Riga
4. Baltské moře
5. Pevnost Suomenlinna
6. Trajekt Tallinn – Helsinki
7. Útesy Panga Pank
8. Helsinki
9. Varšava
10. Společenské hry