20/2010

Verze pro tisk |

Českolipanů ubývá, školy mají málo dětí, jejich rodiče málo práce. Ještě jednou o klesající úrovni ve školách a stoupajícím počtu úředníků. Daňové prázdniny skončily, tak my balíme! Pa! Evropský fondo – dotační kapitalismus. Příští týden na Tleskače.


Přestože jsem neznal záměry kolegy Radka Tulky, v podstatě jsem si v minulém deníku stěžoval na podobnou věc (jako on v tomto článku). Vždy jsem se bránil generalizaci typu: ty dnešní děti jsou horší, než byly ty před lety, ale nezbývá než opravdu konstatovat, že se vzděláváním je něco špatně. Soutěže, na které se dříve hlásily desítky dětí z okresu, je problém dotáhnout desítku studentů z celého kraje. Občas stačí mít dvacetiprocentní úspěšnost, abyste brali medaili. A to jsem nevěděl, že po letech nebyl v některých kategoriích olympiád v rámci celého okresu jediný úspěšný řešitel. Kolektivy učitelů stárnou, o volná místa nejsou zájemci (inzeráty, že se hledají učitelé na gymnázium, máme vyvěšené na svých stránkách neustále), když už mi přijde někdo na praxi, s hrůzou zjišťuji, že nezná nové názvosloví zavedené ještě na konci minulého tisíciletí a pojem ŠVP je mu v podstatě neznámý. Do toho ty nové maturity. Představitelé hlavních politických stran prohlašují, že je zruší, ale ministerstvo školství zaplavuje televizi reklamou na jejich budoucí zdárný průběh. Já už se mezitím přihlásil na v pořadí třetí školení, neboť ta předešlá mi neplatí. Žádné z nich nebylo samozřejmě zadarmo.


Tak teď své úvahy proložím tiskovkou z Liberce.


Od začátku května začalo pomáhat s reformou středním odborným školám v Libereckém kraji nové regionální konzultační centrum. Vzniklo při Centru vzdělanosti Libereckého kraje – zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Spolu s dalšími dvanácti konzultačními centry poskytuje školám metodickou podporu při kurikulární reformě podle jejich aktuálních potřeb a podle podmínek odborného školství v kraji. Zástupci škol tu mohou konzultovat nejasnosti a problémy související s tvorbou a zaváděním školních vzdělávacích programů.
Vedoucí konzultačního centra Vladimír Drahoš se chystá cíleně oslovit školy v průběhu května. „Do 10. května dostanou všechny školy navíc bulletin TECHyes.info, ve kterém bude uveřejněna zpráva o vzniku nového centra,“ informuje vedoucí nového centra a dodává: „Současně s oslovením všech 39 odborných škol v kraji se chystáme provést mezi nimi průzkum formou stručného dotazníku, prostřednictvím kterého budeme zjišťovat potřeby škol v kraji.“ Semináře nabídne zástupcům škol nové konzultační centrum od příštího školního roku. Konat se budou buď v místě centra, které je na pořádání seminářů až pro 50 lidí vhodně vybaveno, nebo budou lektoři na vyžádání vyjíždět do škol nebo do okresů.
Konzultační centra vznikla při vybraných školách a dalších vzdělávacích institucích. Z první vlny výběrového řízení bylo vybráno jedenáct center, která svou činnost zahájila v říjnu 2009. Z druhé vlny výběrového řízení byla vybrána dvě konzultační centra, kromě Libereckého kraje vzniklo nové centrum ještě v Ústeckém kraji.


To bylo jen pro názornost. Nejen děti hledají snadnou, ušlapanou cestu. I řada učitelů končí v řadách různých poradenských a vzdělávacích center, bez kterých by se řadový pedagog často obešel. Většina akcí, co jsou mi jako učiteli nabízena, vznikla právě jen proto, aby se utratily peníze z evropských fondů. Když na akci přijedete, zíráte na občerstvení, taky na rychlost (kdo by odolal pokušení skončit dříve, klidně podepíšu, že jsem někde seděl do šesti, když budu moci být ve čtyři doma), v batohu si vezete hromadu propagačních materiálů počínaje tužkami, deskami s potiskem a konče hromadou brožur. No a děti, které jedou na soutěž, dostanou během celého dne jednu sušenku a malé pitíčko. Úspěšnost instituce rovná se úspěšnost v tahání peněz z fondů. Není ten evropský kapitalismus kapánek pokřivený? Rozhodně se nepovažuji za klausovce, dokonce jsem donedávna o sobě říkal, že Václav Klaus není mým prezidentem, ale v tomhle mu teda dávám za pravdu. Po socialismu se objevila nová totalita, unijní. A všichni ji tolerujeme, jako jsme tolerovali socialismus.


Jde o situaci celé České republiky nebo se to týká jen České Lípy, případně Liberecka? Takřka skončily přijímačky na střední školy a většina škol zdaleka nenaplnila své lavice na příští rok. My na tom nejsme růžově, ale stále mnohem lépe než další školy. Najednou se z okresu vypařilo takřka dvě stě žáků závěrečných ročníků. Část jich odešla studovat do jiných částí státu, ale část se prostě odstěhovala. Po letech, kdy se v Lípě dala sehnat práce takřka bez problémů, není týden, abychom nepsali o nějaké propouštěcí akci. Nejtragičtější je asi stav v Delphi Packard Electric, kde se má během nejbližších měsíců propustit půlka zaměstnanců (asi 700). Jsem zvědav, jaká témata vytáhnou strany do volební kampaně před komunálními volbami. Otázkou číslo jedna totiž je: Jak udržet v Lípě lidi? A opět se dostáváme k pokřivenosti. V rámci volebních deníků jsem oslovil jednotlivé strany, už odpovídají dokonce i ty budoucí parlamentní. Moc se mi v souvislosti s  výše napsaným líbila odpověď Karla Dlouhého z ODS. „Za nejnespravedlivější projev klientelismu považuji pobídky, které vlády ČSSD poskytovaly zahraničním "montovnám". ODS proti tomu tehdy velmi důrazně vystupovala, ale marně. Dnes těmto dotovaným společnostem končí daňové prázdniny a výhody, takže zde své haly opouštějí a přesunují se za lepšími podmínkami. Nespravedlivé to bylo hlavně vůči našim výrobcům a plátcům daní. Vždyť za peníze z daní našich podnikatelů a zaměstnanců získávala zahraniční konkurence veliké výhody: levné pozemky, peníze na výstavbu výrobních hal a ještě úlevy na daních!“
V té citaci nesouhlasím jen s tím, že by vše šlo na vrub ČSSD. Ta třeba v našem regionu donedávna neměla prakticky žádný politický vliv. Ale po bitvě je každý generál. I já jsem v jednom deníku politiky chválil, že dokázali v Lípě, díky průmyslové zóně, sehnat práci pro tisíce lidí. (Ale také jsem je haněl za to, že díky prodejním řetězcům zničili spoustu drobných podnikatelů, kteří se v centru města i na sídlištích pokoušeli přežít. Také za to, že v Lípě nejsou podmínky pro udržení kvalifikovaných a vzdělaných lidí.) 


Má kultura minulého týdne byla skromná. Ve středu po poradě jsem skutečně zamířil do sushi baru v Dubici. Mongolští majitelé se nyní stěhují do centra města, hned nad náměstí, tak jim přeji, aby se chytli a dělali kulinářskou radost i těm, pro které to do Dubice bylo daleko. V pátek jsem potřeboval vypnout a našel si v naší programové nabídce filmové představení Robin Hood. Vůbec mi nevadilo, že Ridley Scott se v podstatě vykašlal na celou legendu a do hlavní role obsadil za čtyři roky padesátiletého Crowa. Celou první půli jsem si užil. Pak ale autorům od scenáristů, přes střihače po režiséra nějak došel dech. Klišé začalo střídat klišé, bitvy jakoby končily v půlce a do toho magořiny typu lady Marion útočící s partou výrostků na ponících na vyloďující se Francouze. Jedno pozitivum bych ale na filmu určitě našel - donutil mě trochu si zagooglovat a zjistit si historická fakta. Díky tomu vím, ve kterém století se děj filmu měl odehrávat, že vlastně útočili spíše Angličani na Francouze apod.


Kam příští týden?
V pondělí mohou nadšenci vyrazit do Jiráskova divadla na přednášku Milana Ziga nazvanou Za tajemstvím planet 9. Pokud by náhodou bylo jasno, lze pozorovat oblohu teleskopem. V úterý vás mohu pozvat na další dokument, tentokrát s názvem Oko nad Prahou. Uvede ho novoborské kino od osmi hodin. Na středu zde mám něco pro milovníky vážné hudby. V Bazilice Všech svatých vystoupí Petr Čech a Jaroslav Halíř. Na programu je Bach či Mozart.
Ve čtvrtek něco pro nejmenší - Garfield ve 3D v kině Crystal. Nejvíce z celého týdne bych chtěl jít na Tleskače v pátek do Luxoru, bohužel ale asi nebudu v Lípě. Mezi další tipy i-novin patří sobotní večer rockových kapel v Progresu. Vystoupí kapely Area Core, Loyca a S-F-I.
 

Nahoru

Komentáře

Re: 20/2010

Moniko, jistě znáte slovo nadsázka, zveličení či jinak hyperbola. Přece to není poprvé, co jsem tuto "techniku" v denících použil. Tu skutečnou totalitu si samozřejmě ještě dobře pamatuji. Dokonce jsem v ní stihl rok pracovat. Mou pracovní náplní bylo mimo jiné neustále psát plány práce a jejich hodnocení. Týdní, měsíční, výroční. Taky jsem mohl kdekomu lézt do zadku, obzvlášť těm, kteří se někam vyšplhali přes svou stranickou příslušnost. Neblíží se v této oblasti současný stav tomu tehdejšímu? Rozdíl je v tom, že dnes máme pluralitu, tj. že to čas od času může být zadnice někoho jiného. Zase ta nadsázka, upozorňuji. Samozřejmě mě mrzí, že jako instituce máme problémy urvat si něco z evropského koláče. Při sedmadvacetihodinovém úvazku a spoustě dalších činností to bývá občas problém, navíc s nejistým výsledkem. Samozřejmě, i ve školách si podávají kliky instituce, které na peníze pomůžou dosáhnout. Kolik peněz, které se takto do škol dostávají, končí skutečně ve školách u skutečně potřebných činností? Ale fakt - berte deníky hodně s nadhledem.

Nahoru