Na rozhovor s českolipskou hudební hvězdičkou se Blahoslav obzvlášť těšil.
Její dlouhé nohy v botách na podpatcích, plný dekolt a vyzývavý make-up ho provázely jeho pubertálními mokrými sny.
Nabídla mu, že se sejdou na náměstí a vyberou si některou z hospůdek po jeho obvodu.
Podal jí ruku a zrak mu okamžitě spadl do výstřihu. Ouh! Lekl se. Škvírka mezi ňadry byla plná černých, asi centimetrových chloupků. Proboha, proč si s tím něco neudělá, když už se chce takto vystavovat? Během zlomku sekundy se mu zbořil svět. Kolikrát si ji jen představoval se zavřenýma očima? Ne, to ne!
Zprvu se pokoušel o neformální rozhovor, pak už jen tupě četl předpřipravené otázky. Ona s grácií odpovídala a při tom se k němu přátelsky nakláněla. Byla si moc dobře vědoma, kam se každou chvilku rádoby nenápadně dívá. A Blahoslav se skutečně díval. Ten žlábek ho fascinoval i odpuzoval. Vlastně si ani nestihl všimnout, jaké má oči.
Pak mu konečně sepnul mozek: „Vy jste byla u holiče?“