ZEMĚTŘESENÍ 2 se více než důstojně vrací do 70. let

Verze pro tisk |

Když v roce 1993 nahráli naši renomovaní muzikanti Aleš Brichta, Miloš „Dodo“ Doležal, Vlasta Henych a Štěpán Smetáček album Zemětřesení, vzpomínkovou kolekci skladeb Jirky Schelingera, byla to na české rockové scéně docela senzace. Samozřejmě to byly především klasické hity jako Holubí dům nebo Jsem prý blázen jen, které opanovaly hudební kanály, ale především s odstupem času si je i mainstreamový posluchač vryl do paměti díky Alešovu zpěvu.

Ten byl v porovnání s jeho tehdejším thrashovým rykem u metalových ARAKAIN nezvykle civilní. Tímhle spojením vznikla svébytná rocková deska, ze které hraje Aleš na svých koncertech výše zmíněné hity i dnes.

Slibované pokračování a uzavření celého projektu, které vyšlo před Vánoci pod názvem ZEMĚTŘESENÍ 2, je ale úplně o něčem jiném. Jak zvukově, hitově či textově, nové album, které vzal pod křídla Dodo a přizval na něj i nové hudebníky, přináší zcela novou čerstvou krev českému hard rocku.

Už otevírák „Severák“ napoví mnohé: ostré, ale syrové kytarové vyznění, v první půli střední tempo, pak se song nádherně zrychlí, brilantně zabublá basová kytara Miloše mladšího – zvuk se výtečně povedl! –, Dodo zaperlí sóly, ale hlavně ten hlas! Zapomeňte na svižný a melodický vokál Alešův, přichází Djalmo Mladen. Jeho tlumeně zuřivý, ale v nejlepším slova smyslu sípavý vokální projev přesně vystihuje atmosféru 70. let a snad věrnější obraz Jirky Schelingera bychom u nás těžko hledali! Zasvěcení si možná vygooglili, že se již výrazně na hudební scéně projevil díky Memory bandu Jiřího Schelingera anebo vysledovali jeho aktivní působení v revivalovém bandu Led Zeppelin.

Druhá píseň „Bez tebe nelze žít (RNR)“ je jasnou zpovědí lásky Jirky Schelingera k poctivému rockenrollu, bicí Štěpána Smetáčka tady jsou jako kulomet, který chce všechno smést. Evergreenový „Alchymista“ je krásnou hitovkou, Dodo a spol. začínají střídat nálady, za ostrou kytarou se objevuje akustika v „Ptají se lidé“ nebo táhlá až sabatovsky houpavá „Hostina H“ ukazují zajímavé rozpoložení celé skupiny. „Sněhová královna“ naproti tomu už obsahuje jemnější, melodické party, které krásně koření celou skladbu. Někdy se Djelmův hlas malinko ztratí na úkor svých spoluhráčů, ale je to spíše výjimka. Spojení hráčské virtuozity a osobitých textů, které ležely v šuplíku Františka Ringo Čecha, se pak úžasně projevuje ve skladbách „Znám tisíc důvodů“ nebo „Sen“. 

Kdo očekával pokračování hitových skladeb z prvního dílu, bude šokován, ale vnímavější posluchači, kterým nevadí poslouchat a objevovat, budou rozhodně odměněni kvalitním zážitkem. Samotné skladby jsou i často lehounce progresivní ve střídání nálad, ale jsou zvukově natolik vybroušené, že se je vyplatí poslouchat a proniknout k jejich vnitřní energii a kouzlu. Nejsem v prvním plánu milovníkem starého soundu 70. let, ale toto album mne zcela dostalo.

Pokud se projekt Zemětřesení v této aktuální sestavě představí v letošním roce naživo i na Českolipsku, každý fanda nefalšovaného hard rocku by se měl povinně zvednout od televizní obrazovky a nenechat si rozhodně tuhle příležitost ujít!

Nahoru