Pro lepší dostupnost diskuze pokračujeme částí 3.
Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
Komentáře
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
14. Říjen 2020 - 18:52 | zahradnik
Pokračujte prosím v diskuzi o knížkách tady.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl MIlan Kundera
2. Listopad 2020 - 8:22 | Lenka Sepsová
Cca před 14ti dny jsem dočetla knihu KUNDERA , Český život a doba. A u mne dobrý.
Ne nadarmo má kniha Jana Nováka totiž tento podtitulek. Dalo by se říci- život a doba spisovatele Kundery a dalších a dalších jak známých, tak bezejmenných lidí s jejich osudy. Neboť nic nelze vytrhnout z kontextu doby, nic nelze přepsat, nelze si vytvořit vlastní životopis.A pokud si ho někdo vytvoří, je to už jen známka úporné snahy o úpravu skutečností ,které neradi o sobě slyšíme a neradi o sobě víme… U spisovatele je to o to závažnější, jelikož oddělit vlastní život od literárního díla jaksi nelze. A Kundera si,jak vidno, vlastní životopis upravoval a část vyfabuloval, což nejen mně, známo vůbec nebylo. Např. v r.1984 napsal do Le Monde,že byl vyhozen ze školy, živil se jako dělník, hrál s potulnou jazzovou kapelou. Kundera se nikdy jako dělník neživil a soudruzi ho vyhodili jen z e strany, do které se pak pokorně vrátil,protože hodně stál o výhody,které členství přinášelo.
Novákova kniha už před svým vydáním vzbudila v určitých intelektuálních kruzích u nás různé disputace, z nichž některé byly zaměřeny záměrně proti autorovi - např. poukazováním,že je prý mizerný spisovatel ( k tomu lze jen dodat, že nominace na Pulitzerovu cenu se v USA asi nedává jen tak) . Někteří recenzenti četli jen výtah z knihy nebo rozhovor v Respektu a přesto se odvážili zásadních kritik, což spíše vypovídá o nich samých, než o knize a autorovi a chtělo by se i říci,že mnohdy mluvila do recenze mužská ješitnost a závist. Dle mého právě to, co se vine celou knihou,a totiž myšlenka a poznání,že nelze oddělit vlastní život od své tvorby a nelze si vytvořit nějaký paralelní, „upravený životopis“, možná irritovalo a bude irritovat zejména Kunderovy přátele z řad salonních , dobře situovaných komunistů . Nemožnost toho oddělení je jedním z hlavních poselství této objemné,ale čtivé knihy,pro kterou autor pročetl a zpracoval neuvěřitelnou spoustu materiálů, vedl mnoho rozhovorů a objevil pro čtenáře i polozapomenuté prameny včetně Kunderových raných děl. Všechna období Kunderova života,která jsou v knize zachycena v kontextu doby až do odjezdu do Francie v r.1975,jsou zpracována s velkou erudicí. Pro spoustu lidí, včetně mne, může být nemilým překvapením, jak velkým stalinistou Kundera byl, jak se snažil po vyhazovu z partaje do lůna rodné strany vrátit, což se mu podařilo, jak byl konformní . Do tohoto kontextu pak zapadá i ono udání agenta-chodce M.Dvořáčka z března 1950 ( Kunderovi bylo 21 let), za které obdržel veřejnou pochvalu od náměstka ministra J. Jermana. Poprvé po publikaci článku badatele Hradilka v r.2008 Kundera vše popíral,podruhé v rozhovoru s jedním ze svých přátel nezapíral,jen se rozčiloval,že to na něj vytáhli po tolika letech. Přitom celou tuto scénu popsal ve svém vrcholném románu Život je jinde…
Všechna období,od konce čtyřicátých přes padesátá léta a léta šedesátá jsou v knize zpracována velmi dobře. Ale nejvíce si cením vykreslení sedmdesátých let,let normalizace a nástupu tupých ,oddaných a přičinlivých lokajů moci a fízlů z řad Čechů a Slováků. Tato léta jsou v knize popsána s celým tím hrůzným dopadem na společnost, na její intelektuální výkvět a na všeobecnou morálku a vzdělanost. Kundera nikdy nesouzněl s českým disentem a nepřipojil se k němu ( byl dokonce k některým jeho členům téměř nepřátelský a vůči dalším posměšný) a vůči režimu byl velmi opatrnický, v čemž jistě nebyl sám,ale psát se o tom musí. Příznačné je třeba sdělení,jak trávil dny těsně po 21.8.1968- odjel autem do Vídně,kde čekal s manželkou a milenkou,až se to „vyvrbí“.. Nabídka přednášek na univerzitě ve Francii pak byla v jistém smyslu řešením celé situace,co a jak dál v těch sedmdesátých letech,kdy se lámaly charaktery. Někteří z recenzentů též poukazovali na „ nechutnosti“ z intimního života Kunderova,které J.Novák popisuje podle svědectví jeho nejbližšího přítele sexuologa a psychologa dr.Ivo Pondělíčka ( a nejen podle něho) a podle
toho hodnotili celou knihu. Nezdálo se mi. Tím,že je záletník, se Kundera nikterak netajil. Jeho vztah k ženám se nakonec projikuje do jeho románů a jeho druhá manželka Věra o jeho mimomanželských stycích a milenkách věděla. Žila a žije s ním dále a pokud toto odhalení někoho pohoršuje, je to jeho věc. Těžko říci,jak se na Kunderově vztahu k ženám podepsal jeho vztah k matce,o které Kundera na rozdíl od otce prakticky nemluví a která žila leta v brněnské vile spolu se svou snachou ,zatímco Kundera obýval garsoniéru v Bartolomějské ulici v Praze, která byla svědkem mnoha jeho eskapád a z které se vracel do Brna často jen na víkendy.
Kundera se zjevně snažil podstatnou část svého života o vytváření svého vlastního životopisu , do kterého se určité věci nemají dostat a na druhé straně se pak, jak odhaluje autor ,leccos přikrášlí a překroutí .To ale ale nesmrtelnost jistě nepřinese a Nobelovu cenu taky ne. Tu už dostal jinší charakter- Jaroslav Seifert.
A na závěr ještě poznámka ke spisovatelským kvalitám Jana Nováka:
V knize je několik kapitol věnovaných osudům Kunderových současníků. Jedna z nich se jmenuje Hořká milost a jde o medailon básníka Jana Zahradníčka. To je literární skvost.
A ještě úplně nakonec- na svém facebooku Čau lidi drží premiér asi tak 5 minut v ruce na kameru Novákovu knihu s tím,že ,že není dobrá. V rozhovoru ve Státní a vědecké knihovně v Hradci Králové 26.10.2020 - lze najít on line, doporučuji- Novák uvádí,že paní Kunderová volala Babišovi a na knihu si stěžovala. Zda premiér při své vytíženosti prací více než 18 hodin denně z ní něco přečetl, se ale nedovíme...
Hezké dny s knihami a pevné zdraví!
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
21. Listopad 2020 - 18:29 | Lenka Sepsová
Blíží se vánoce,a doufejme, že budou otevřena knihkupectví nejen jako výdejny knih rezervovaných po internetu,ale i na přímou koupi a hlavně prohlížení a listování.Sice se, co dopadu na vzdělanost, nedají knihkupectví srovnat se salony na stříhání roztomilých pudlů, které musí být otevřeny, ale s tím je nutno se zatím smířit.
Několik tipů na detektivky
TRUJKUNT PETR SAGITARIUS
Trujkunt je zvláštní místo,region razovitý na trojmezí Slezska, Polska a Slovenska, regionu, který v sobě dodnes hluboko nese šrámy z rozdělení Těšínska po I.světové válce.A popřečtení knihy by tam jeden hned vyrazil- do přírody Slezských Beskyd, do Jablunkova i do toho Třince...
Petr Sagitarius si rozhodně nemohl stěžovat a nestěžuje na jednotvárný život. Pracoval v mnoha profesích a též mnoho let v tomto regionu v jedné obci starostoval. Charaktery má tedy skutečně odkoukané ze života a znalost prostředí je jeho velkou předností. Zdařilá detektivní prvotina obsahuje též trujkunt- tři povídky spojené místem a hlavně postavou svérázného vyšetřovatele s buldočí povahou majora Sarana,kterému chybělo v životě jen málo,aby se pohyboval spíše na té druhé straně zákona. A další, co povídky spojuje, je "Werk"- Třinecké železárny, v kterých pracovala nebo pracuje velká část obyvatelstva trojmezí a patří do jejich života podobně jako sklářský průmysl v našem regionu. A samosebou patří do života určitých vrstev obyvatel i to, co známe z jiných podobných,zejména pohraničních lokalit- alkohol, drogy, prodejný sex , život na sociálních dávkách s prací načerno atd. .
Na poli české krimi se objevila další zajímavá postava a nelze si než přát,aby v úspěšné serii autor dále pokračoval.
JEAN-CHRISTOPHE GRANGÉ PURPUROVÉ ŘEKY
Spisovatel, novinář a scénárista J.-CH. Grangé napsal třináct románů a podle jeho scénářů bylo natočeno přes deset filmů, včetně úspěšné adaptace této knihy s Jeanem Renem v hlavní roli komisaře Niemanse . Film, slušně hodnocený a natočený v r.2000 jsem bohužel neviděla,což jest nutné napravit,když v něm hraje i Vincent Cassel. Detektivní příběh stojící na přehledném vyprávění dvou paralelních příběhů,které zprvu spolu nemají zdánlivě nic společného, má několik předností. Nejen nekonvenční vyšetřovatele z masa a kostí, ale i atraktivní prostředí francouzských hor( odehrává se v okolí Grenoblu) a především znalost policejní práce a výborný jazyk. Všem milovníkům detektivních příběhů lze jen doporučit si koupit nejen Purpurové řeky,ale i volné pokračování pod názvem
POSLEDNÍ LOV
Komisař Niemans je jako specialista povolán tentokrát do Alsaska. V tomto regionu žili i jeho prarodiče, u kterých jako dítě často nedobrovolně pobýval, a babička mu tloukla do hlavy,že všichni Němci jsou špatní a všichni Francouzi naopak dobří. A nyní má pomoci vyřešit vraždu na parforsním honu,který se sice konal na francouzském území,ale obětí je Němec. Navíc z velmi staré a zámožné průmyslnické rodiny, zakládající si na tradicích a patřící k těm nejbohatším v zemi...A musí spolupracovat s poněkud komisními německými policisty...
CHARLIE GALLAGHER SLEDUJE TĚ
U nás první kniha dalšího zvučného jména britské detektivky. Protože autor více než 10 let pracuje u policie, má velké znalosti nejen z terénu,ale samozřejmě i z vyšetřování závažné trestné činnosti. A pokud bude další kniha z pětidílné série se seržantkou Maddie Ivesovou stejně dobrá a u nás přeložená, máme se na co těšit. Ivesová pracuje mnoho let jako policistka v utajení,ale po jedné chybě,kdy dá přednost záchraně života před záchranou policejní akce, musí být převelena na jinou pozici a jinam- z Manchesteru na jih do Canterbury.Práce při vyhledávání pohřešovaných osob,,konkrétně jedné chronické útěkářky a alkoholičky, ji přivede k setkání s zdánlivě věčně nabručeným komisařem Harrym Blakerem,který vyšetřuje případ podivné dopravní nehody, při které zemřel postarší člověk. Postupně se ukazuje, že zdánlivě naprosto odlišné případy spolu nepochybně souvisí...
ANDRÉE A.MICHAUDOVÁ BANDURY
První u nás přeložená kniha frankofonní kanadské spisovatelky,která se od ukončení studií( nar.1957) věnuje psaní ,svým stylem připomíná Tanu French- bohatým jazykem a vypravěčským uměním,zejména popisem přírody,která v této detektivce hraje nemalou úlohu. Bandury je totiž je zkomolenina anglického slova boundary,čili hranice. Na mapách ji najdete mezi americkým státem Maine a jihovýchodní částí regionu Beauce v provincii Québec v Kanadě. Oblast tajemných nekonečných lesů, vodních ploch, řek a kdysi liduprázdné krajiny. Ale i tam samozřejmě proniká civilizace,zejména v letních měsících ( příběh je zasazen do r.1967) ,kdy do chat a srubů jezdí zejména turisti z USA. Je stále ještě doba hippies, Beatles vydali své nejlepší album o kapele opuštěných srdcí seržanta Pepře a tři dospívající děvčata se těší, jak stráví prázdniny spolu se svými vrstevníky a ne s nudnými rodiči. Žádná z nich ovšem netuší,co je čeká.... Autorka za svoji knihu obdržela prestižní Cenu kanadského guvernéra.
---------------------------------------------------------------------------------------
JIŘÍ KRATOCHVÍL LIŠKA V DÁMU
Pro mne skvělá kniha,která se může zdát hříčkou,ale hříčkou o době děsivé. Vypořádávání se s ní lze pojmout
všelijak,ale zřejmě málokdo to dokáže tak originálně,jako tento autor. A neznamená to,že vám nebude běhat mráz po hřbetu,pardon,po zádech,když domyslíte autorovo poselství..Ne nadarmo byl J. Kratochvíl oceněn letošní cenou Magnesia litera za prózu- zaslouží si ji. O liškách,které má Kratochvíl rád odmala, se už v literatuře napsaly stohy knih,nejen pohádek. Lady into Fox D.Garnetta z r.1922 u nás vyšla v překladu v šedesátých letech a ve stejné době byla přeložen i Vercorsoův román Sylva,který na Garnetta navazuje. Zde byla liška, symbol krásy a chytrosti,stvořena jako mistrovské dílo sovětského výzkumného institutu I.P.Pavlova.Mluví a je velmi inteligentnía Hospodář s ní má obrovské plány Osudově se do ní zamiluje nejen Pavlík, mladý nadějný estébák ,který jí má dělat "druga",ale i Hospodář, dychtící ovládnout celý svět,ne jenom jeho část,kterou už ovládl. Jenže,jak se říká,lišky bývají podšité a ženy bývají zcela nevyzpytatelné. Cesta lišky v dámu a dámy v lišku se vymkne kontrole.....
A Brňák Kratochvíl si neodpustil v této útlejší,ale výtečné próze,ještě jeden špílec. Pavlíkovu garsonku situoval do Bartolomějské ulice do čtvrtého patra jednoho činžovního domu. V té době tam byly pouze dva"civilní" domy, jinak všechny ostatní budovy patřily SNB nebo StB. V garsonce v 4. patře opravdu bydlel totiž v šedesátých letech jeden velmi známý český spisovatel, původem z Brna,který si tam často vodil i své dámy a který v letech sedmdesátých jen s manželkou bez dam odejel do Francie, kde žije doposud...
Hezké dny s knihami!
l.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
21. Listopad 2020 - 19:17 | zahradnik
Taky netrpělivě čekám, až se otevřou knihovny. Zatím musím vybírat z domácí knihovny a tam jsou spíše
publikace z doby před " Listopadem " a moc mě to nebaví. Zajímavé zjištění přitom ale je, jak dobří autoři vycházeli . Z přebalu knížky vydané v edici Źivot kolem nás v letech 1965/6 např. Ivan Klíma , Ladislav Mňačko, Milan Uhde, Jaroslav Papoušek , Miroslav Holub a další..
Znovu jsem si přečetl Toulky s Charleym od Steinbecka a znovu obdivuji jeho chápavý a laskavý pohled na všechny Američany při jeho čtyřměsíční cestě Amerikou. Dnes je Amerika dost jiná, zvláště nyní kolem neukončených voleb prezidenta.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl ROBOT 100
22. Listopad 2020 - 17:56 | Lenka Sepsová
Ke stému výročí publikování hry R.U.R.,,která obohatila svět slovem robot,vyšla v nakladatelství Argo pod tímto názvem velmi zdařilá antologie třinácti sci-fi povídek. Všichni autoři dostali jediné zadání, a to, aby spojili své texty s myšlenkami původního Čapkova díla, publikovaného v nakladatelství Aventinum v r.1920, jinak se samozřejmě fantazii meze nekladly.Edičně se na výběru podíleli dva lidé. Prvním je Richard Klíčník,který jako předseda Klubu Julese Verna pořádá krom jiných činností i setkání příznivců fantastické literatury, druhým editorem Jaroslav Olša jr., spoluzakladatel časopisu Ikarie a v současné době generální konzul ČR v L.Angeles. Dvanáct povídek je z pera českých autorů, přičemž některá jména překvapí- např. Pavel Kosatík nebo Chaim Cigan, což je ,jak známo, Karol Sidon. Dalšími jsou třeba Jaroslav Mostecký, Petr Stančík, Emil Hakl, Vilma Kadlečková nebo Ondřej Neff. A tu zbývající povídku a závěrečnou esej napsali zahraniční autoři zvučných jmen-Ben Aaronovitch a Robert Silverberg.
Téměř čtyřsetstránkovu knihu Robot 100 lze jedině doporučit, vánoce se blíží a milovníky sci-fi rozhodně tato antologie nezklame.
A pro ty,kteří mají rádi tajemné dálky a astronomii, doporučuji přednášky prof.Kulhánka . Najdou se na youtube, stačí zadat jeho jméno a za dlouhých zimních večerů poslouchat.
Hezké dny s knihami!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl Eleonora Akvitánská
25. Listopad 2020 - 18:16 | Lenka Sepsová
Nedávno vyšel další překlad knihy renomované britské autorky Alison Weirové pod názvem Eleonora Akvitánská- život nejspornější ženské osobnosti středověku : z Božího hněvu anglické královny.
Weirová,jako renomovaná autorka historických knih,zejména z tudorovského období ( ale napsala i knihu o normanských královnách Anglie), opět důkladně prozkoumala nesmírné množství dostupných pramenů a napsala skvělou knihu, kterou lze všem milovníkům historiografie doporučit. Není to v žádném případě román,ale velmi čtivý životopis. Osobnost této"babičky Evropy", jak ji nazval jeden z novodobých historiků, je dodnes nezapomenutelnou postavou, ať se týká románů ( oblíbené byly např. ty, v kterém se popisoval vztah Jindřicha Plantageneta a jedné z jeho milenek Rosamundy Cliffordové,kterou měla nechat otrávit), nebo serioznější literatury držící se faktů. Stala se matkou tří anglických králů -Jindřicha Mladíka, Richarda Lvího srdce a Jana Bezzemka a její dcery narozené ze svazku s Jindřichem II.Plantagenetem ( dvě měla s prvním manželem,francouzským králem Ludvíkem VII.) se staly manželkami králů Jeruzaléma, Sicílie nebo Kastilie. Vnuk se stal císařem Sv. Říše římské, pravnuk francouzským králem a k jejím potomkům patří i dva světci-Ludvík IX. Svatý a kastilský Ferdinand III. Svatý. Linie rodu, kterou spolu s Jindřichem II. založila, přetrvala až do r.1485 a její krev koluje i v žilách dnešní anglické královny Alžběty II..
Eleonora prožila na svou dobu neobvykle dlouhý život- narodila se pravděpodobně v r.1122 v Bordeaux jako nejstarší ze tří dětí akvitánskému vévodovi Vilému X. a zemřela 1.4.1204 v Poitiers,čili v 82 letech. V době její smrti žily již jen její dvě děti- Jan ,později tím,že prošustroval normandské a jiné državy,zvaný Bezzemek,
a Eleonora, vdaná šťastně za Alfonsa VIII. kastilského. Tu byla schopna ještě ve věku přes sedmdesát let navšívit a přejít Pyreneje. Její náhrobek, stejně tak jako manželův a synův ( Richardovo srdce je ale uloženo v katedrále v Rouenu),lze vidět v krásném opatství Fontenevrault( nebo Fontevraud), kde dožila a které celý život podporovala. Lze ho najít kousek od neméně krásného města Saumuru, kterému vévodí hrad vypínající se nad levým břehem líně tekoucí Loiry. Setkání, alespoň takovéto, s touto obdivuhodnou krásnou,chytrou, vzdělanou a houževnatou ženou,která uměla zhusta vládnout lépe než muži , bylo pro mne nezapomenutelným zážitkem . Eleonora spočívá tiše v kostele při opatství po boku svého manžela a na dochovaném dřevěném náhrobku se zbytky polychromie je zpodobněna jako ležící žena držící otevřenou knihu...
Všem milovníkům historické literatury tuto knihu vřele doporučuji. Nebo jako dárek pro někoho blízkého, kdo se o historii zajímá, k vánocům. Známý je samozřejmě film o Jindřichovi a Eleonoře s názvem Lev v zimě,kde hlavní postavy ztvárnili Peter OˇToole a Katherine Hepburn. O´Toole hraje JIndřicha ještě v jednom filmu z této doby, a to ve filmové adaptaci divadelní hry Jeana Anouilha Becket. Zobrazuje spor, který se ve středověké Anglii rozhořel mezi králem Jindřichem II. a katolickou církví, reprezentovanou kardinálem Thomasem Becketem. Ten byl nakonec na popud krále zavražděn v katedrále v Canterbury. Becketa v tomto výborném filmu z šedesátých let hraje Richard Burton a samotná scéna jeho zavraždění byla točena na prostranství před katedrálou ve Wellsu v jihoanglickém hrabství Somerset, ,protože canterburská je již zastavěna . Průčelí wellské raně gotické katedrály se tyčí za velkou travnatou plochou a září ve slunci jako klenot. A ten interiér s pověstným dvojitě invertovaným gotickým obloukem zvaným Scissors je něco úžasného..
Přeji hezké dny s knihami!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl Tipy na detektivky
23. Prosinec 2020 - 11:21 | Lenka Sepsová
Od patnácti let,kdy jsem si zcela náhodně vypůjčila v knihovně v Hlinsku Chandlera -výbor s názvem 3x Phil Marlowe ( měla jsem štěstí, ještě to šlo,neb překladatelé jako Škvorecký se stali nepřáteli socialismu a pak šly jejich knihy do stoupy), jsou dobré detektivky mým oblíbeným čtivem.
Ještě alespoň dva vánoční tipy na dárky pro milovníky této literatury:
ANTHONY HOROWITZ MNOHO STRAK VĚŠTÍ SMRT
Horowitz je u nás známý jako autor série knih pro děti i pro dospělé nebo jako scénárista seriálů Poirot, Foleyova válka nebo Vražd v Midsummeru . V této knize vysekává poklonu klasické britské detektivce a autorům jako je A.Christie nebo D.Sayersová. Podařilo se mu napsat román v románu, který čtenářům předloží všechny stopy, zmate ho, uchvátí a nadchne. Alespoň mne,ale,jak jsem četla nějaké recenze, i spoustu jiných čtenářů. Doporučuji číst s šálkem dobrého britského čaje a ginger bread, čili zázvorovými sušenkami, pokud jsou( ale i dobré české vánoční pečivo se samozřejmě velmi hodí) nebo troškou sherry, přes nohy kostkovaný pléd a pokud lze, u praskajícího krbu...
HAKAN NESSER OSAMĚLÍ
Další kniha klasika severské literatury. Děj se odvíjí od událostí v r.1969, kdy se během studií v Uppsale se spřátelí šestice mladých lidí,která se rozhodně cestovat po východní Evropě,která se tehdy trochu otevřela světu. Tento výlet jim ale však přinese zážitky, které je navždy poznamenají. Jeden z nich za záhadných okolností zemře v lesní rokli a o pětatřicet let později je na stejném místě stejným člověkem nalezena mrtvola dalšího člena tehdejší skupiny. H.Nesser psát umí a kdo má rád severské detektivky, ten se s jeho novou knihou potěší.
Hezké poslední adventní dny s knihami!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
27. Prosinec 2020 - 8:08 | Lenka Sepsová
Dostat od Ježíška knihu Martina Hilského Shakespearova Anglie znamená,že ani ven na chvíli se pomalu nechce. I když na Štěpána bylo na frišném vzduchu hezky.Úžasné čtení! Měla jsem to to štěstí,že jsem se na Letní filmové škole před pár lety,když se v jednom cyklu uváděly adaptace Shakespearových děl, dostala na jeho přednášku.Dodnes si ji pamatuji a mám schované své poznámky psané drobným písmem na úzkém pruhu papíru,neb jsem nic jiného neměla.
Je to radost číst něco od člověka,který toho tolik ví a umí psát.
Podobný dar má třeba Petr Čornej. Jako první knihu od něho jsem kdysi,ještě za bolševiků, četla jeho dílo Tajemství českých kronik. Bylo to napínavější než leckterá detektivka.Knihu mám schovanou..
Přeji pěkný zbytek roku s krásnými knihami!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
24. Leden 2021 - 18:04 | zahradnik
Zas tedy jednou pro změnu o knížkách. Situace je pro čtenáře dost špatná. Mluvím-li za sebe, tak mě mrzí, že knihovny jsou tak dlouho zavřené , Moje milé knihovnice z CL jsou pod zámkem a já dávno přečetl všech 7 půjčených detektivek, rád bych ten štos vrátil - překáží. Z těch bych doporučil jednu - neobvyklé rozhodnutí obyčejného člověka totálně se vytratit a změnit svůj dosavadní život. Napsal švédský autor Hakan Nesser - Druhý život pana Roose.
Návštěvníci knihovny si jistě pamatují, že v chodbě vedle schodů bývala police, s volným výběrem knih. Ty tam dávali lidé např. z pozůstalosti Někdy se tam daly ulovit i vzácnější kousky. Pár jsem si jich také odnesl. A teď na ně konečně došlo. Objevil jsem tak poutavý válečný román Stefana Heyma ,srovnatelný s Hellerovou Hlavou XXll nebo s Mailerovou knihou Nazí a mrtví. Kniha napsaná v r.1948 , přímým účastníkem bojů u nás vyšla za komunistů několikrát. Mám vydání z r. 1961. Kdybyste si ji někdo chtěl taky přečíst, dá se koupit v antikvariátech. Příběh začíná po vylodění americké divize v Normandii americkou ofenzívou, obsadí Paříž , odkud prchají Němci . S Američany pracuje malá americká jednotka pro propagandu plnící velké úkoly. Osvobodili město Luxemburk s nejsilnějším vysílačem v Evropě . Němci se rychle stahují. Pak následuje těžké dobývání Lotrinska s německy mluvícími obyvateli . Mnozí zůstali skrytě věrni Říši. Američané dál postoupili na německé území ,osvobodili koncentrační tábor , který opustilo velení. Povahy a chování některých Američanů nejsou zrovna kladné, všichni Němci si do poslední chvíle ale zachovávají víru , že se jim dostane milosti, protože jenom plnili rozkazy.
Takové knihy se už dnes nepíší . Stojí za to těch téměř 700 stránek přečíst . Kdyby si je přečetli studenti střední školy , porozuměli by dějinám 2.svět. války zcela bez výkladu v hodinách dějepisu. Doporučuji.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
24. Leden 2021 - 18:04 | barta
Vy nám tady zase něco podstrkáváte. Člověk, který emigruje ze západu na východ, aby si užíval vily prominenta :). Rozhodně měl ale zajímavý život, několikrát emigroval, nikde neměl dobré bydlo. Škoda, že během svých dvou emigrací do Československa ani jednou nezvolil Lípu, pak by mě zajímal více.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
24. Leden 2021 - 18:09 | zahradnik
Vy jste teda rychlej pane Bárto :-). Mě nezajímal autor a jeho životní peripetie jako ten příběh, nijak jsem po něm neslídil .
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
24. Leden 2021 - 20:04 | F. Chot
To: 24. Leden 2021 - 18:04 | barta
Vy jste tedy rychle sestřelil významného a uznávaného spisovatele, socialistu, pane Bárto. Jestli ono to není právě tím jeho vyhraněně levicovým, celoživotním postojem ... :-)))
Hezký večer.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
24. Leden 2021 - 22:10 | barta
Nesetřelil. Mně jeho život přijde hrozně zajímavý. Ale od zahradníka se nedá očekávat, že by nám podsunul někoho jiného, než toho, kdo měl na přebalu knihy napsáno něco ve smyslu boje proti zrůdnostem kapitalismu. Nechce se mi to hledat, nemám tu knížku doma.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
24. Leden 2021 - 23:09 | zahradnik
Pane Bárto , mýlíte se.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
24. Leden 2021 - 23:07 | zahradnik
Podstrkuju taky švédskou detektivku :-)
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
24. Leden 2021 - 23:04 | zahradnik
Pane Bárto , mýlíte se. Přebal nebyl, kniha je v dost špatném stavu, je stará. Zřejmě ji ani nikdo nečetl, některé stránky nebyly proříznuté. Autor v předmluvě píše, že některé události jsou skutečné, jiné ne a že se osobně zúčastnil invaze. Lze snadno odhadnout, která ze dvou hlavních postav je on. V knize je z židovské rodiny, která emigrovala do USA a on se přihlásil dobrovolně do armády a po několika letech se tak dostal znovu do svého města. Protože byl Němec ( Žid ) znal německou mentalitu, využili ji v propagandě, která na Němce fungovala. Kdybych se na to díval z jiné strany tak je to o Američanech , hodně o amerických židech - původně z různých koutů Evropy, Francouzích a samozřejmě Němcích. Objevila se tam i postava Rusa,snad trochu víc autorem obdivovaná. Líbil se mi děj , postavy a dověděl jsem se spoustu toho, co jsem nevěděl.
Mrknul jsem taky jako vy do Wiki, co tam píší o autorovi. Je obecně známo, že v tom období bylo hodně lidí nadšených komunistů a migrantů Židů. Nevyvozujte, že ho podstrkuju. Byla náhoda , že jsem tu knížku našel a říkám, že opravdu stojí za přečtení.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
25. Leden 2021 - 7:43 | Lenka Sepsová
Knihu Křižáci na západě jsem kdysi četla, můj tatínek ji měl v knihovně. To,že by po přečtení jedné knihy kdokoliv porozuměl dějinám II.sv. války- s tím těžko souhlasit,ale názor neberu. Stejně tak s názorem,že takové knihy se už dneska nepíší.. Taková septalogie Jana Guillou (Švéd) popisující osudy švédsko-norsko -německé rodiny Lauritzenů o d dob před I.sv. válkou až k r.1968 se čte výborně, ač úroveň některých pasáží z celkem cca 2400 stran je samosebou kolísavá. Ovšem první díl Stavitelé mostů je skvělý a popisuje krom předválečného Norska nebo Drážďan i stavbu železnice Oslo-Bergen,což je dodnes div a jezdí se tam na kukandu. S kamarádkou jsme se rozhodly,že se tam možná ještě podíváme..A hlavně je tam tak dobře popsána válka v Africe, v tehdejších německých državách.. No a pak se jednou,když pátráte po tom,kdo autor vlastně jest, dočtete,že Guillou byl agentem KGB...
Je to jako u filmů s válečnou tematikou. Pro mne pomyslný vrchol piedestalu doživotně obsadil film Umírání za dlouhého dne natočený P.Collinsem v r.1968,oceněný na mnoha festivalech a k nám,jak bývalo za komoušů zvykem, dorazivší až se zpožděním několika let. Viděla jsem ho asi v 18ti letech poprvé a nikdy na něj nezapomenu. Konec války a situace v těsně poválečném Německu,v roce "Nula" zase Trierův film Evropa natočení někdy v r.1991. Ale jsou to vždy výseky událostí,i když zpracované tak,že se vryjí do paměti a člověk si nějaký obraz udělá.
Konec války v Německu je taky skvěle popsán ve výtečné knize Maria Puzza, autora Kmotra, v knize Temná aréna.
K dějinám I+ II. sv. války vyšlo mnoho publikací, velmi dobrá je např. První světová válka a Druhá sv. válka, dvojsvazek od Johna Keegana,vydáno u nás v r.2003. Keegan ( zemřel v r.2012) byl jednou z největších autorit v oboru vojenské historie v V.Britanii, přednášel na Sandhurstu i Princetonu, královna ho povýšila do šlechtického stavu. Možná,že to nějaké antikvariáty mají, stačí se podívat on-line. Vřele doporučuji.
Přečetla jsem si opět něco od Petry Soukupové,která umí sakra psát! Starší knihu Pod sněhem a pak novinku Věci, na které nastal čas.Soukupová je skvělá pozorovatelka. Několikrát jsem si říkala, kolik asi měla sourozenců,když dokáže tak brilantně popsat vztahy mezi nimi( např.Pod sněhem),ale ona je snad jedináček..
Detektivky nebo thrillery: Objevila jsem italskou autorku Ilarii Tuti. Minulý rok jsem přečetla její knihu Květy nad peklem,psychologický thriller zasazený do ponuré zasněžené krajiny italských Dolomit a imaginární furlánské vesničky. Stárnoucí komisařka Battagliová se svým týmem rozplétá záhadné vraždy. Sama autorka(nar.1976) z Furlánska pochází. A nyní vyšla nedávno Spící nymfa.Příběh zločinu,spáchaného kdysi v odlehlé části Italie u hranic se Slovinskem,kde odlehlých údolích Julských Alp u hranic žije komunita Resiů, záhadného národa.Potomci Slovanů,kteří přišli z snad kaspické oblasti v době,kdy se do Evropy řítili Avaři? Nebo odjinud? . Jejich jazyk je jedinečný. Donutilo mne to vyhledat nějaké stránky o nich- vůbec jsem o této zvláštní komunitě nikdy předtím neslyšela. A hlavně-tyto knihy jsou výborně napsané,ale zase úplně jiným stylem než severské detektivky.
Přeji pěkné dny nejen s knihami a hlavně to zdraví!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
25. Leden 2021 - 10:36 | moldavit
Zajímavé. Pan zahradník se tu prezentuje jako občan Nového Boru. Ale oni tam nemají knihovnice? Tam dojíždí z CL? Nebo on dojíždí do CL?
Jinak zkuste to jinde. Běžně si objednáte přes internet a přes okénko se výměna uskuteční.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
25. Leden 2021 - 11:35 | zahradnik
Díky paní Šepsová za tip na novinku Petry Soukupové, tu beru. A ještě jeden dík, že novinky sledujete a nabídnete i nám.
Moldavite, kde jinde ? Zkuste si to vy , kde je to běžně.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
25. Leden 2021 - 12:24 | moldavit
Nevím pane zahradníku, Podivovala se taky moje přítelkyně, ještě nedávno knihovnice, metodička jedné velké knihovny, která měla na starost x menších. Že by se v tak velkém městě jako Nový Bor nenašly knihovnice? Nebo je knihovna v NB tak špatná, že musíte dojíždět do CL? Udivilo nás to.
Její bývalá knihovna to má dokonce vyvěšené i tady lze.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
25. Leden 2021 - 13:14 | zahradnik
Jste si to vyložil zas špatně, nepsal jsem, že v Boru nejsou knihovnice nebo, že je knihovna v Boru špatná. Vymýšlíte si. Napsal jsem jen , že mě mrzí, že jsou knihovny zavřené. To platí o obou včetně okének. Ta fungovala ale dost dávno. Na strákách mají napsaný i důvod - nařízení vlády.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
25. Leden 2021 - 13:19 | zahradnik
Někde nebylo sdělení aktualizované, ale fakt je zavřeno .
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
25. Leden 2021 - 22:51 | moldavit
Pane zahradníku napsal jste..Moje milé knihovnice z CL jsou pod zámkem a já dávno přečetl všech 7 půjčených detektivek,
Tomu nerozumím
A že to jde
https://www.mkdac.cz/knihovna/novinky/vydejni-okenko-pondeli-ctvrtek-149cs.html
Usnesení vlády č. 1332 – o přijetí krizového opatření – např. zákaz návštěv a prohlídek výstav, galérií; dále omezen je provoz knihoven tak, že se zakazuje jiný výdej než předem objednaných výpůjček a jejich vracení přes výdejní okénko nebo bezkontaktně, atd
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
26. Leden 2021 - 14:32 | zahradnik
Aktuality
OZNÁMENÍ
Městská knihovna Česká Lípa
je na základě usnesení Vlády ČR č. 1376 ze dne 23. 12. 2020
od 28.12. 2020 do odvolání UZAVŘENA.
Opatření se týká všech oddělení i poboček knihovny.
Vypůjčené dokumenty nám zatím nevracejte, výpůjční lhůta bude o dobu uzavření automaticky prodloužena. Dokumenty, které jste si rezervovali, na Vás v knihovně počkají. Lhůta pro vyzvednutí bude prodloužena až do otevření knihovny.
Pro aktuální informace sledujte náš web, FB, případně nás kontaktujte
na tel. 487 883 444 nebo 487 522 975 nebo info@knihovna-cl.cz
Děkujeme za pochopení a těšíme se, až se budeme za příznivějších okolností opět setkávat.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl Knihovny
26. Leden 2021 - 14:40 | moldavit
Zákon byl novelizován, nyní
6. Omezen provoz knihoven tak, že se zakazuje provádět výdej výpůjček a jejich vracení jinak než bezkontaktně,
Tady to tak funguje. Objednáte si, zavoláte, že jdete a za dveřma je připraveno. Dáte tam přečtené a je to, dveře pootevřené. Bezkontaktně.
Proč to nejde jinde? Jo teď se dělají počátkem roku administrativní práce. Tak co si komplikovat život. Pěkná dovolená.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
26. Leden 2021 - 14:46 | moldavit
Obdivuji, že jezdíte pro knihy až do České Lípy. Co vám v Boru udělali? Být vámi, tak si stěžuji, zákon jim neukládá zavřít. A pro tak velkou knihovnu by nebyl problém ten kolotoč, co mají na poště. Ale jak říkám je hezká zima běžky, děti doma tak co si neužít dovolené.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
26. Leden 2021 - 15:36 | zahradnik
Moldavite, vy se chcete jen hádat nebo do někoho rejpat , nic jinýho neumíte. Chod´te si do knihovny kam chcete a já si chodím taky kam chci. Půjčuju si v Boru v knihovně i v Lípě. Jestli vás skutečně zajímá proč, není to nic záhadného. CL knihovna má širší výběr a trochu jiný sortiment a hlavně mimo úterý má otevřeno každý den 9 -18 h ,dokonce i v sobotu dopoledne. Borská každý den jen odpoledne 14 - 18, dopoledne jen ve středu 8 -12 . Samozřejmě kromě úterý a kromě nynějšího vyjímečného stavu.
A nepomlouvejte nakonec ještě i knihovnice, ony si to nevymyslely, že bude zavřeno.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
26. Leden 2021 - 19:23 | moldavit
No to jste vskutku náruživý čtenář, novoborská nestačí. To je obdivuhodné, zvláště v době, kdy čtenářů ubývá.
A kdo tedy dle vás může za to, že knihovny jsou zavřené, když dle zákona je možné bezkontaktně půjčovat.
Ale chápu to. Ve státním sektoru jsem se stále rozčiloval, neb zaměstnanci neustále vymýšleli, proč to nejde. V soukromém dumali, jak by to šlo.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl jak ve Cvikově
27. Leden 2021 - 19:00 | moldavit
Pokud trpíte absťákem po knížkách, přihlaste se ještě do Cvikova, pane Zahradníku. Dnes SMS, že knihy na zítra připraveny. Jako důchodci by vám je i přivezli.
Z webu knihovny
Bezkontaktní výpůjčky. 1. Rozvoz seniorům pokračuje, mohou volat.2. V omezené míře si lze vypůjčit knihy i nyní. Jak na to? Napsat či zavolat předem a uvést, co konkrétně chci vypůjčit, popř. uvést, že chci např. dva milostné romány či cestopis bez ohledu na autora. Domluvit se na konkrétní čas. Výpůjčka bude připravena na stolku hned za dveřmi. Nevstupujte z chodbičky přes zahrazený prostor do knihovny! Výpůjčka musí proběhnout bezkontaktně.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
27. Leden 2021 - 19:21 | zahradnik
Děkuji za radu, ale nevyužiju ji. Sáhl jsem do svých domácích depozitářů. Nejprve jsem vzal do ruky Egypťana Sinuheta , ale moje knížka má zažloutlé stránky a malinkatá písmena. Znovuobjevil jsem Zlaté tele a tak se už druhý večer dobře bavím. Doufám, že to zas pana Bártu nevyprovokuje :-) . Kniha byla napsaná kolem r.1920 a moje vydání je první v Česku z r. 1947.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
27. Leden 2021 - 21:27 | barta
Mě spíše zpětně udivuje, že ta knížka mohla v SSSR vzniknou a pak u nás vyjít. Ale takových je víc. Mám sovětské autory rád. To byste věděl z mého podcastu č. 18.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
28. Leden 2021 - 18:57 | zahradnik
Ano, vzpomenu na Babelovy Oděské povídky nebo Bulgakovova Mistra a Markétku z těch , které vyšly taky za sovětského režimu. Zklamu vás, nesleduju žádné podcasty, mám raději psané slovo .
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl Knižní čtvrtek
18. Březen 2021 - 10:11 | Lenka Sepsová
Do slunného dne s novou knihou!
Velký knižní čtvrtek přináší krom jiných knih paměti Woodyho Allena Mimochodem,které přeložil skvělý překladatel Michael Žantovský.Mám ráda jeho filmy, některé více, některé méně, ráda si přečtu.
Aleše Palána nemusím snad P.T. čtenářstvu představovat- vychází jeho další kniha Nevidím ani tmu.
Checkpoint Charlie-to bude též zajímavé,protože autor
Iain MacGregor se jako redaktor či editor věnuje literatuře faktu již více než pětadvacet let. Jeho otec sloužil v bitské armádě na Rýně a pak byl v Západním Berlíně. Po r.89 procestoval autor země bývalé Varšavské smlouvy.
Catherine Ard Mazej ven- přetiskuji krátkou anotaci,určitě pořídím pro sebe a vnoučata. My s bráchou jsme vyrostli na E.A.Elstnerovi a jeho knize Dobrodružnou stezkou .
Moderní verze zálesácké příručky do města i na venkov napsaná na míru dětem 21. století. Dost bylo sezení doma, venku je toho tolik k objevování!
Ať už se jedná o zahradu, park nebo blízký les – stačí nebýt líný a poslechnout svou zvědavost.
Hravý a obrazově názorný průvodce obsahuje aktivity, které pomáhají budovat smysluplný vztah s přírodou v našem okolí.
Vedle základních znalostí, jako je stopování, stavba přístřešku nebo rozdělání ohně, přináší nápady na různé hry i poznatky o zvířatech a rostlinách.
Bianca Bellová Tyhle fragmenty
Autorka je nositelkou Magnesia litera z r.2017 a Evropské ceny za literaturu též z r.2017 za román Jezero. Fragmenty lidských osudů,přelomové situace,které nevypadají jako zásadní...
A detektivka:
František Šmehlík Slyšet jeleny zpívat. Autor mi je neznámý, takže přetiskuji krátkou anotaci
|Pochází z Ostravy,arozen 1995. Od dětství se věnoval sportu, především judu, v němž získal tři tituly mistra republiky, startoval na mistrovství Evropy, mistrovství světa i na evropské olympiádě mládeže. V současnosti žije se snoubenkou a synkem v Olomouci, kde dokončuje studium bohemistiky na Univerzitě Palackého a zároveň pracuje jako trenér sportovního střediska pro žákovské kategorie. Vedle juda jsou jeho dávnou vášní knihy, mezi své největší oblíbence řadí Milana Kunderu, Bohumila Hrabala či Ladislava Fukse. V roce 2015 vydal soubor hororových povídek Temné znamení. Jeho první kriminální román Slyšet jeleny zpívat se vyznačuje promyšlenou zápletkou, ale především schopností postihnout spletité vazby v malé komunitě, kde skoro každý může být vrah. V současnosti pracuje na prvním dílu série s olomouckou vyšetřovatelkou Laurou Arou.
Detektivní román vydává Argo,což je záruka dobrého čtení a též dobré redaktorské práce. Nedávno jsem přečetla dvě knihy z MOBY( Moravská Bastei). Redakční práce semtam pro kočku, MOBA je tím známá. Pěkná věta : Běžel do schodů,zadýchával se a sýpal nemá chybu...
Hezký den s knihami a pevné zdraví!
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.dílNový P.Čornej
18. Březen 2021 - 13:49 | Lenka Sepsová
Příznivce opravdových historiků a ne nějaké parafráze na Václava Hájka z Libočan,čímž míním V.Vondrušku, upozorńuji(pokud samozřejmě nevědí),že vyšel další Petr Čornej. Kniha se jmenuje Husitská revoluce:Stručná historie a shrnuje vše podstatné o jedné z nejznámějších kapitol českých dějin. Přeji pěkné počtení !
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
18. Březen 2021 - 14:31 | zahradnik
Já si teď vystačím s českolipskou a borskou knihovnou. Dokud nepřijde jaro, pak začne práce na pozemku.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl Virginia Woolf
28. Březen 2021 - 17:45 | Lenka Sepsová
Dnes uplynulo právě 80 let ode dne,kdy si tato spisovatelka zatížila kabát kameny a vešla do řeky Ouse... V dubnu,jak jsem se dočetla, vyjde její román,který zatím u nás dosud nevyšel. Takže něco z anotace:
Roky je román Virginie Woolfové z roku 1937, poslední, který vydala za svého života. Sleduje historii rodiny Pargiterů od 80. let 19. století do poloviny 30. let století minulého. Přestože zde spisovatelka zachytila dobu tak dlouhou, próza není příliš rozsáhlá, vyprávění se zaměřuje spíše na drobné detaily životů postav. Román v překladu Zuzany Mayerové vychází česky vůbec poprvé.
…Myslím, že to bude něco úžasného. Musím být otevřená, odvážná. Chci zachytit celou současnou společnost, nic nevynechat: popsat fakta i vize. A vzájemně je propojit… Je to vůbec možné? … Jak dosáhnout hloubky a neustrnout v nehybnosti? Mě ale baví zdolávat tyhle překážky, a v přirozenosti je svěží vítr a síla. Mým cílem je obsáhnout nekonečnou šíři, nekonečnou intenzitu. Měla by tam být satira, komedie, poezie, próza – jak to všechno skloubit dohromady? Co třeba drama, dopisy, básně? … A nakonec všechno pokračuje dál běžným každodenním životem. Chci tam dostat milióny myšlenek, ale nesmí to být kázání – úvahy o historii, politice, feminismu, umění, literatuře – zkrátka shrnutí všeho, co znám, cítím, čemu se směji, čím pohrdám, co miluji, obdivuji i nenávidím…
V. Woolfová: Deníky; 25. dubna 1933
--------------------------------------------------------------
Jsem zvědavá, V.Woolfová není jednoduché čtení. Mám jednu pěknou vzpomínku z cest,kdy se mi podařilo zlomit si po večeři sprše v kempu u Pitěru ruku.Možná jsem to již psala, iny, zapomínám! Ošetření až po mnoha hodinách po přechodu hranic do Finska,po utrpení na hranicích,kdy se musely dávat úplatky,by nás Rusové pustili s busem ven, 2a půl hodiny čekání v místnosti vestoje,bez židlí. Spádová nemocnice pro oblast větší než náš okres se v mnohém lišila. Nejen,že tam i střední personál vládl angličtinou,ale na chodbách byly přenosné termosy na studenou vodu,které by se u nás ztratily během půldne. Ale hlavně,když jsem čekala po repozici ráno na odvoz, seděla vedle mne na chirurgické ambulanci pacientka a četla si Virginii Wolfovou. V našich čekárnách vládl v době,když jsme pracovala, Blesk,Aha apod..
Přeji hezký den s knihami ať s beletrií,nebo s kvalitními básněmi.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
1. Červen 2021 - 6:42 | Lenka Sepsová
Pro milovníky detektivek-vyšla nová Yrsa Sigurdardóttir- POPRAVA . Klasická Yrsa, kdo ji zná, ví jak píšea kdo má rád severské detektivky, doporučuji. Stejně tak doporučuji nedávno vyšlého Petera Maye-Tichá smrt.
Objevila jsem autorku Marii Hermanson a její knihu VELKÁ VÝSTAVA . Protože si písávám krátké anotace,abych věděla, co jsem přečetla a mohla doporučovat nebo naopak, přetiskuji. Vřele tuto knihu doporučuji.I jako dárek.
Jsou knihy, u kterých je vám líto,že už končí. Jaké asi byly další osudy hlavních hrdinů tohoto románu ? Jeden z nich, Otto, nyní už starý muž, žijící v zařízení pro seniory , vypráví neobvyklý příběh,který na Jubilejní výstavě v Göteborgu v r.1923 jako třináctiletý chlapec z venkova prožil,protože se staral o velkou atrakci výstavy, o oslici Bellu. Život Alberta Einsteina je známý,stejně tak jako část života podvodníka Paula Weylanda, který proti Einsteinovi vedl v dvacátých letech min. století nenávistnou antisemitskou kampaň. I oslice Bella ,kterou milovaly nejen děti, je reálnou "postavou". Ale co Ellen, Nils a další protagonisté tohoto románu?Dožili se takového věku jako Otto a mohli by též vyprávět o svém dalším životě poté,co Jubilejní výstava skončila ? O životě v době,která se stala přelomovou,ale bohužel vyústila tam,kam vyústila?
Autorka v této knize velmi čtivě proplétá smyšlený příběh s dobovými reáliemi. Dnes nikdo nepochybuje o platnosti obecné a speciální teorie relativity,ale na začátku 20. století tomu tak nebylo. Neschopnost pochopit teorii jako něco výjimečného, co se dotýká budoucnosti ,vedla až k nenávisti vůči autorovi a k intrikám proti udělení Nobelovy ceny. Antisemitismus je bohužel věčný a ani švédská společnost se mu nevyhnula, ačkoliv šlo o známého fyzika. Ostatně nepochopení lidmi úctyhodné prostřednosti neprovázelo jen Einsteina,ale i jiné vědce,kteří posunuli hranice vědění. A Einstein,který má na velké, ve švédských dějinách ojedinělé výstavě v Göteborgu přednést u příležitosti udělení Nobelovy ceny přednášku, je možná i právě pro tuto nenávist ohrožen na životě,aniž to tuší. Jeho příjezd se zpozdí o dva dny, což je historická reálie. Co se vlastně během cesty vlakem stalo? Podaří se mladé novinářské elévce Ellen ,angažované do redakce výstavních novin a jejímu příteli policistovi Nilsovi odhalit rozsáhlé intriky vůči Einsteinovi ,jejichž nitky vedou samozřejmě až do Německa, kde se již dere k moci muž s knírkem..?
Pěkné dny s knihami!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
21. Červen 2021 - 13:32 | Otakar Válek
"Dívejte se vzhůru ke hvězdám a nikoliv dolů na své boty".
Stephen Hawking: Stručné odpovědi na velké otázky.
"Než žít dál v srdcích a duších svých diváků a čtenářů, radši zůstanu bydlet ve svém bytě".
Woody Allen: Mimochodem.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
12. Červenec 2021 - 20:30 | zahradnik
Zítra vychází nová kniha historika a etnografa Vlastimila Vondrušky s názvem O svobodě myšlení.
Dnes o tom píší Parlamentní Listy . Myslím, že bude stát za přečtení.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
12. Červenec 2021 - 20:45 | Lenka Sepsová
Vondruška je dobrý historik .Má třeba ve své Husitské epopeji takové perly,jako,že táborské ženy praly prádlo v Jordánu. On ale ten rybník vznikl až v devadesátých letech 15.století....No, desetiletí sem,desetiletí tam,že...
Přeji pěkný večer s knihami nebo audioknihami. Novoborská knihovna jich už má taky dost..Jinak lze stáhnout,koupit. Já mám oblíbeného Hynka Čermáka,který čte bezkonkurenčně knihy od Nesboa.. Např. taková Červenka-to je čirá radost,navíc je to moje snad nejoblíbenější Nesboova kniha. Nyní poslouchám Martina Preisse,jak skvěle čte( 14 hodin celkem) Connellyho Černou ozvěnu( detektiv Harry Bosch). A vřele doporučuji celého Egypťana Sinuheta,cca 40 hodin, M.Hlavica. Vnouček zase rád poslouchá verneovky,zejména se mu líbí dramatizace Cesty kolem světa za 80 dní, kdy "džentlmena" mluví Jiří Adamíra.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl Edward St Aubyn
13. Červenec 2021 - 7:25 | Lenka Sepsová
Konečně jsem přečetla něco od tohoto autora- jeho knihu Marně hledám slov. Přeložil L.Nagy,vydalo Argo 2015. Je v knihovně v Č.Lípě, v Boru ne.
Marně hledám svých slov,co napsat o této sžíravé a velmi vtipné a svěží satiře,jejíž zápletka se točí kolem udílení významné britské literární ceny. Propletení příběhu jednotlivých autorů a porotců je tak mistrné a vyvolává skutečný požitek z čtení. Aubyn pomocí svého skvělého stylu nešetří nikoho,ale nejde jen o satiru, ale i o zamyšlení,nad rolí literatury v dnešním světě, v kterém často,kdo víc křičí a ukazuje se,má větší úspěch,ač jeho dílo stojí za dvě věci.
Takže je jasno- Patrick Melrose čeká. Námět není jednoduchý, jde částečně o autobiografický román( Aubyn rozhodně neměl idylické dětství),ale styl jeho psaní mne nadchl. Je to jistě i tím,že překlad je skvělý. Ladislav Nagyi obdržel v r.2020 Magnesii literu za překlad.
Hezký den s knihami!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
21. Říjen 2021 - 19:19 | Lenka Sepsová
Opět se blíží vánoce a letos je všem těm,kteří nechávají nákup na poslední chvíli, raděno obstarat dárky pokud možno dříve.
Nakladatelství Lingea přišlo se zajímavou řadou tematicky zaměřených atlasů. Pro nás všechny,kteří jsme kouzlu map a atlasů propadli už jako dítka schopna přečíst první slova, doporučuji např. Atlas klasického Řecka,Atlas helénistického Řecka,Atlas pozdní antiky,starověkého Egypta, ,starověkého Říma nebo helénistického světa. Atlasy obsahují více než 100 map a infografik. Určitě budou i vhodným dárkem!
Hezké dny s knihami!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl-i o revuích
4. Prosinec 2021 - 7:16 | Lenka Sepsová
Přetiskuji anotaci. Záslužný čin!
V polovině prosince 2021 vyjde první ročenka Muzea paměti XX. století. Obohacuje českou veřejnou rozpravu o odborné a popularizační periodikum obsahující kvalitní příspěvky, které vyváženě a přitom kvalifikovaně reagují na aktuální dění v oblasti historické paměti. Jeho snahou je stát se shrnující a nadčasovou platformou, využívající odstupu, který jí nabízí roční periodicita, aby mohla shrnout k vybraným tématům vše podstatné. Proto v letošním čísle nechybí například studie zachycující proces zrodu Koněvova pomníku a vývoj celospolečenské debaty týkající se jeho dalších osudů, úvaha o podobě a účelu každoročních putinovských rituálů vítězství ve druhé světové válce, odborný rozbor problematiky místa posledního odpočinku jedné z obětí komunistického teroru na Ďáblickém hřbitově, studie věnovaná přítomnosti sovětských poradců v komunistickém Československu, shrnující reportáž z cesty po polských muzejních institucích paměti či rozhovor s Hanou Kordovou Marvanovou, která se významně zasloužila o vznik muzea. Ročenka zároveň nabízí hojnou a graficky kvalitně zpracovanou obrazovou přílohu. Jako supplement vychází ukázka dokumentů NKVD z kyjevského archivu, kterou připravil Pavel Žáček. Hlavním distributorem revue XX. bude Kosmas.cz.
Pěkný zasněžený den!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
5. Prosinec 2021 - 17:31 | zahradnik
Triller, který předpověděl celosvětovou pandemii.
Peter May - Karanténa ( v anglickém originále Lockdown , vyšlo 2020 )
Autor říká : Když jsem před 15 lety napsal Karanténu, nikdo se s tím nedokázal ztotožnit. Teď to dokáží všichni.
Úryvek z knihy : Věděli jsme, že si zahráváme s ohněm, ale opravdu jsme si mysleli , že máme všechno pod kontrolou. Že vyvineme verzi H5N1, která bude snadno přenosná z člověka na člověka, a pak vakcínu, která lidi před nákazou ochrání. Samozřejmě až po vyřízení všech stávajících objednávek Flu Killer. Pochopitelně jsme věděli, že virus zmutuje. Ale předpokládali jsme, že si s ním vakcína poradí i potom. A v tom jsme se spletli nejvíc.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
16. Prosinec 2021 - 18:44 | zahradnik
Znáte Martina Nezvala ? Patří k výrazným představitelům prózy po r.1989. Je bezesporu nejprovokativnější osobností, která se objevila. Doporučuju zde knihu M a f i á n i .
Dvě fešná děvčata , kamarádky a studentky politologie v Praze...
Jedna si nabrnkla Rusáka, který měl u nás politický azyl , jezdil z Prahy m.j. sbírat koupené čestné doktoráty po univerzitách. Do Borisova mediálního projektu v Rusku chtěl investovat původně Chodorkovskij, než byl uvězněn na Sibiři. V Čechách do něj investují ruské tajné služby a má tak neomezený přísun peněz.
Druhá studentka sbalila Amíka, Politologa vystudovaného na provinční univerzitě v Montaně. Jeho otec utekl před 40 lety jako disident z Rumunska . Proto se Toby vydal hledat své kořeny do Evropy. V Rumunsku mu hned na letišti cikáni ukradli kufr a tak raději zamířil do Česka ,odkud pocházela jeho matka.
V Evropě se ovšem neříká cikáni, ale ŘÍmani. V Praze Římany na letiště vůbec nepouštějí. Je to rasistické. Evropané vůbec nemusejí Římanům nadávat, protože vzali Římanům identitu.
Musí se potupně živit jako učitel, Nikdo neocení, že je doktor politologie.
Amík je chudý jak kostelní myš a Rusák má bezedné zdroje, za které ho zaangažuje pro své pořeby a nakonec ho komplet koupí.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
16. Prosinec 2021 - 21:47 | Lenka Sepsová
. Už před nějakou dobou jsem o ni slyšela a byla jsem varována lidmi,kteří mají podobný vkus jako já,že
Nezval je ztráta času. Nemyslím samosebou V.Nezvala. Jako třeba poslední kniha Andrey Sedláčkové Téměř nesmrtelná láska. Pěknou recenzi na knihu má J,.A. Bílek v Respektu a ještě jedna byla taky v tom samém duchu.
Ale proti gustu žádný dišputát...
Takže Mafiáni:
...29. října 2017: odpad!
Označit tuto knihu za slátaninu vyznívá spíše jako chvála, ve skutečnosti je to daleko horší. Z knih tohoto autora, které jsem dosud přečetl, byla tato nejméně povedená a hodnocení jako odpad! si zaslouží.
Hell_RihovaHell_Rihova22.07.2020
Tak úplně nevím, co si o této knize myslet. Námět mi nepřišel úplně špatný, můžeme si jen představovat jak to chodí v kruzích mafie, ale zpracování mi nepřišlo už tak dobré. Možná, že kdyby na jedné stránce bylo o pár sprostých slov a brutality méně, četlo by se mi to líp.
Vychází nový Hakan Nesser-Smolná vteřina. To pro milovníky detektive tip na dárek, on píše opravdu velmi slušně.
Pěkný večer!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
19. Prosinec 2021 - 20:21 | zahradnik
Vladimír Páral o Nezvalovi uvedl : Martin Nezval vtrhl do arény české prózy jako bombardér. Nelze se tedy divit, že kolem jeho knih vznikají přestřelky. Je to ostatně zajímavější , než povinný potlesk. Kdykoliv svého mladšího kolegu čtu, mám pocit ,že k psaní potřebuje mrazení v zádech . Má bytostnou autorskou potřebu narušovat tabu či přinést provokující pohled na zavedené hodnoty a tím aktivizovat myšlení čtenáře.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl Šibumi
9. Leden 2022 - 17:33 | Lenka Sepsová
Ke své újmě jsem až na samém začátku letošního objevila literární skvost s názvem ŠIBUMI .Autor Trevanian -pseudonym samosebou.
Protože ještě téměř po týdnu od dočtení nejsem schopna žádnou novou knihu,krom takových,které se zaujímají dějinami, číst a napsat stručnou recenzi,která by nebyla příliš osobní, vypůjčuji si anotaci z jedné databáze. Zde jest :
Trevanianův román (Shibumi, 1979) nepřestal být od svého prvního vydání ve Spojených státech bestsellerem a stal se ve svém žánru klasickým a kultovním dílem. Nabízí čtenáři nejen vynikající literaturu, ale je to rovněž román, který skutečně může změnit váš život. Trevanian je pseudonym, za nímž se skrývá vysokoškolský profesor historie, což vysvětluje řadu popisovaných historických událostí a detailů, politických souvislostí a pohledů, filozofickou hloubku a zeměpisnou i časovou šířku záběru hodnou moderního renesančního umělce. Byla by škoda prozradit dopředu cokoli o příběhu či hlavním hrdinovi románu, jenž je tak perfektně vystavěný podle pravidel japonské hry go. Právě tato postava se v textu zjevuje postupně – pomalu i náhle, drasticky i zázračně, komicky i smutně. Čtenáři nezbývá, než aby spolu s hlavním hrdinou dosáhl onoho úžasného duchovního stavu nazývaného šibumi.
A ještě ze záložky : Sám autor říká: " Vždy jsem zastával názor,že základní povinností spisovatele je rozehrát dobrý příběh plný akce a vtipu,břitkých dialogů, překvapení a podmanivých postav-zkrátka všech těch atraktivních záležitostí,jimiž spisovatel platí za své právo pošeptat čtenáři do ucha pár nepříjemných pravd."
Na stránkách knihy vyčítá soudobým autorům,že se bojí obsadit do role hlavního hrdiny skutečně vyjímečného člověka,aby tím nepopudili průměrné čtenáře- a sám jde v Šibumi příkladem... Tolik záložka.
A ještě lze dodat,že postřehy týkající se nejen národních rysů různých společností,od americké,přes francouzskou, britskou, italskou, ruskou,japonskou až třeba k Baskům, vyvolávají oprávněný smích anebo potěšení z toho,jak autor dokáže pár slovy tak dobře uhodit hřebíček o hlavičku,aniž by se snižoval k lacinému urážení. samosebou spousta věcí pasuje i na Čechy a jejich vlastnosti.
Prostě autor knihy dosáhl ve své knize šibumi- vybroušené elegance pod povrchem běžného vzezření.
Trevanian, vlastním jménem Rodney Whitaker napsal minimálně pod 5ti pseudonymy knihy různého zaměření( odborné texty z teologie, estetiky,práva , detektivky, western, špionážní thriller aj.)
Knihu vydalo v r. 2006 nakladatelství Argo ve výtečném překladu Davida Petrů a redakce Michaly Markové,která překládá např. Hilary Mantelovou( koncem roku vyšel třetí díl serie z tudorovské Anglie pod názvem Zrcadlo a světlo).
Z literatury historické doporučuji další zjevení a knihu takového zaměření, jaká u nás zatím nevyšla- Historický atlas Bible. Autory jsou italští biblisté a jazykovědci , do češtiny přeložil kněz Ladislav Heryán a italianistka a germanistka Jana Gruberová. Něco úžasného!
Pěkné dny s knihami!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
30. Leden 2022 - 19:30 | zahradnik
Zpátky k české tvorbě. Připomenu znovu Martina Nezvala .Patří k nejvýraznějším představitelům současné české prózy. Bezesporu je tou nejkontroverznější osobností, která se v české literatuře posledních padesáti let objevila. Jako mnoho uznávaných umělců balancuje přesně na hraně kýče a filozofie .Od roku 2000, kdy proti němu česká media uspořádala štvanici, k níž se přihlásil i tehdejší ministr kultury, neposkytl jediný rozhovor a odmítá jakoukoliv bulvární publicitu. Autor vystudoval divadelní a právnickou fakultu, působil v mnoha médiích, byl zakladatelem a spolumajitelem deníku Mladá fronta Dnes, časopisu Penthouse, rádia Impuls apod. V současnosti je jedním z nejvýraznějších odborníků pro krizové řízení v zemi. Působí ve vedení české Anti-Defamation League, organizace, která dlouhodobě hájí oběti mediálních nekorektností. Ze své práce zná nezkresleně psychologii tzv. horních deseti tisíc i lidí na dně.
A moje čtenářské hodnocení : Nezval nešetří nikoho, je tam pravda i ironie ,píše svým osobitým stylem o politicích, jejich poradcích , bankéřích, „o děvčatech“, o novinářích a jejich intrikách , o úplatcích , mafiánech i vraždách. Píše o tom o čem jiní ze strachu nebo pod vlivem politické korektnosti mlčí.( třeba o Cikánech nebo Židech)Stojí za to si alespoň jednu knihu přečíst. Anna sekretářka – Premiér a jeho parta – Obsluhoval jsem prezidentova poradce – Štěstí je tady a teď – Zlatí hoši - Sex prachy a frikulín – Každá je ta pravá – Jak ulovit miliardáře – Holky z nezisku .
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
31. Leden 2022 - 11:10 | moldavit
Nebyla by nějaká fotečka z Penthousu, který spoluvlastní? Nebo povídka? Jistě by nás to potěšilo. :o))
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
31. Leden 2022 - 16:40 | Lenka Sepsová
Nezlobte se,ale Vaše věta: Píše o tom o čem jiní ze strachu nebo pod vlivem politické korektnosti mlčí.( třeba o Cikánech nebo Židech) je skutečně chucpe,zejména směrem k těm Židům. Takový nenápadný český zdatný antisemitismus.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
31. Leden 2022 - 17:41 | zahradnik
Mýlíte se paní doktorko, kdybyste něco z toho četla, tak budete v obraze. Žádné chucpe se nekoná , spíš naopak. Tak jenom velmi zkráceně : Hlavní hrdina je dětský lékař, židovský původ často připomíná ale taky to, že jeho otec byl počat v koncent.táboře , babička Židovka tam byla internovaná a otec otce (tedy dědeček ) , jak ho nazývá s nadsázkou sám autor, byl Mengele. Matka byla Židovka z Brna. Hrdina má dva poradce, kteří jsou taky Židé a ještě 4%. Nikde tam nevidím nic rasistického , píše prostě jen poněkud surověji, než je obvyklé , jak to vypadalo a vypadá v high society, když se dělá velký byznys.
Moldavite, a proč vy se obracíte na mě?
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
31. Leden 2022 - 17:59 | Lenka Sepsová
Já o koze, Vy o voze. Howgh.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
31. Leden 2022 - 18:17 | zahradnik
Já skutečně nevím , co myslíte. Do hlavy vám nevidím a vy mně taky ne . Napište jasně, co chcete.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
16. Únor 2022 - 18:09 | zahradnik
Možná by někoho zajímal dnešní rozhovor o tv seriálu se spisovatelem, právníkem a někdejším novinářem Martinem Nezvalem na Parlamentních Listech :
"Tím se Devadesátky ČT nechlubily. Pravda o policajtech. Pamětník otevřel trezor."
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
16. Únor 2022 - 19:02 | Bohdan Kocharowski
Nezajímal. Parlamentní listy tu zajímají jen zahradníka.
Ale když už je tohle téma o knížkách a ne o PL, jdu vytáhnout Dějiny Nového Boru. Českolipský deník odpoledne oznámil, že jejich autor, PhDr. Vladislav Jindra, včera zemřel.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
16. Únor 2022 - 22:06 | Lenka Sepsová
Ano, vím o jeho skonu od včera. Minulý rok odešel dr.Smejkal, nyní dr. Jindra.Je to takové klišé,ale čest jejich památce!
Pěkné dny!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
16. Únor 2022 - 22:07 | Lenka Sepsová
Pane Kocharowski, mne napadl u toho stálého připomínání PL ten pan Balcar ze Semaforu, jak říká: Běžte už s těmi španělskými rytmy do ..
Hezký večer !
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
17. Únor 2022 - 14:25 | zahradnik
Dovolím si opravit : .....španělskejma rytmama ..
Nešlo o doporučování PL alébrž Martina Nezvala, který byl tehdy v samém epicentru změn. Možná by se někomu otevřely nebo i jen trochu pootevřely oči . Už jsem o něm tady psal, ten nešetří nikoho.
Pan učitel Jindra učil všechny naše děti dějepis a vedl také kroužek historie techniky. Pamatuju se,
jak s ním naši kluci zvizitýrovali hradlo ve Svoru a vůbec celé zákulisí tamního nádraží.
Ještě bych připomněl jeho tématické historické přednášky v Navrátilově sále.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl Bonboniera
5. Březen 2022 - 8:48 | Lenka Sepsová
I v těchto časech nelehkých, ač nám je oproti Ukrajincům hej, je dobré a hlavně nutné těšit se z drobných denních radostí. K nim patří i četba knih.
Takže něco o knize Jana Tichého, s kterým jsem už tolikrát za ta leta šla z kina po představení Filmového klubu ( a nejen po něm samozřejmě) a diskutovala o všem možném...
Není totiž jednoduché napsat, byť stručně, něco o knize autora, se kterým se osobně nějaký čas znám, znám jeho názory-nebo si spíše myslím, že je v základních obrysech znám a vím , v čem jsou pevné a neměnné a zasluhují ono obrazné smeknutí klobouku.
Co bychom odpověděli, kdyby nám někdo položil otázku, co nás vlastně formovalo a formuje na celý život? Většina z nás to sice ví, či vzpomíná na útržky situací, které má ukryté ve své mysli a paměti, ale neumí to obratně sdělit. Jsou ale tací, kteří to svými knihami dokáží a pomáhají čtenářům otevřít jejich osobní krajinu imaginace a vzpomínek. Takovým je novoborský autor Jan Tichý, který v minulém roce dovršil požehnaných osmdesát let svého života. Za úvodní motto své třetí knihy s názvem Bonboniéra, kterou vydalo rodinné nakladatelství Voda na mlýn manželů Cidlinových z Janovic v okrese Č. Lípa, zvolil jedno z mouder, která zazněla ve filmu Forrest Gump: Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš.
Nejen vzpomínky, ale hlavně reflexe doby, v které žil a žije a která nejen autora ovlivňuje, dává dohromady neobvyklou kroniku osmi dekád jednoho statečného a bohatého života. Po stránce literární se v knize střídají povídky, básně, dobové dokumenty a další útvary, které dohromady přinášejí jak požitek z dobré literatury, tak nutí k zamyšlení nad vlastním životem v duchu filosofických otázek kdo jsme, odkud jsme přišli a kam jdeme. A také, kde žijeme. Neznamená to ovšem, že jde o suchopárné nebo mravoučné čtení. Naopak. V devíti kapitolách se můžeme dle jejich názvu zamyslet např. nad tím, že život je funkce proměnné lásky, že každý se musí rozhodnout nebo že každý máme svých rozumových a mravních pět švestek…..
Nebudu nic z této knihy vypichovat, funguje jako celek, ale nedá mi upozornit na povídku Pátek, která je skvělá. Jen z ní běhá trochu mráz po zádech...
Dále upozorňuji milovníky detektivek , že vyšel třetí díl Doggerlandu od Marie Adolfssonové pod názvem Mezi ďáblem a mořem. A od Jane Harperové, Angličanky píšící o Australii, vydal Host třetí překlad pod názvem Ztracený v pustině. Předchozí Sucho je brilantní thriller, z něhož to sucho a provinčnost queenslandského městečka přímo sálá.
Academia vydala v edici Společnost knihu diplomata Jaroslava Kürfirsta,který působil na ambasádách v Moskvě, Washingtonu a Bruselu a napsal i knihu Příběh ruské geopolitiky a Jana Paďourka (eds.),bezpečnostního experta, který též působil v Moskvě, Washigtonu a dnes koordinuje mezinárodní spolupráci na Policejní akademii a přednáší na VŠ. Kniha se Jmenuje Za zrcadlem-hybridní válka jako staronový fenomén mezinárodních vztahů. Všem autorům této knihy ,od Otakara Foltýna, důstojníka GŠ AČR a experta na hybridní konflikty, po Olgu Lomovou, známou sinoložku, se podařilo napsat skvělý příspěvek o současné podobě válčení. Hybridní útoky totiž dopadají na naši společnost,jako na společnosti v jiných zemích, čím dál, tím více. Bohužel události posledních deseti dnů a válka na Ukrajině jsou tomu dokladem.
Pěkný den s knihami!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
19. Duben 2022 - 7:03 | Lenka Sepsová
V knize vynikajícího publicisty Alexandra Mitrofanova Mrazík s pendrekem v ruce, ve které vysvětluje, proč je současné Rusko takové a ani jiné být nemůže, je uvedena citace myšlenky filozofa Čaadajeva. Až z ní mrazí.
„Občas se zdá, že Rusko je povoláno jen k tomu, aby ukázalo celému světu, jak se nemá žít a co se nemá dělat."
Pěkný den nejen s knihami!
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl Joseph Heller
1. Květen 2022 - 5:24 | Lenka Sepsová
Vojenský paragraf XXII říká, že voják může požádat o propuštění z armády, je-li blázen, ale zároveň říká, že uvědomuje-li si, že je blázen, nemůže být bláznem a nemůže proto být propuštěn...
1. května 1923 se narodil americký spisovatel Joseph Heller, autor Hlavy XXII a dalších skvělých knížek jako Gold za všechny peníze nebo Něco se stalo...
Filmové zpracování Catch -22 z r. 1970 od Mika Nicholse patří též do zlatého fondu světového filmu.
Pěkné dny!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl Neklidná krev
3. Červen 2022 - 6:29 | Lenka Sepsová
Robert Galbraith, čili J. Rowlingová ve své další knize s ústřední dvojicí Cormoran Strike a Robin Ellacotová dokazuje, jak velká vypravěčka autorka je. 974 stránek skvělého čtení (přečtena třetina) a lze jen litovat,že celý den prostě čísti nelze. Kdo má rád detektivky a dosud nečetl, tomu doporučuji celou sérii- Volání kukačky, Hedvábník, Ve službách zla, Smrtící bílá. Poslední, výše uvedená pátá kniha vyšla v opět výtečném překladu Ladislava Šenkyříka a současně je na pultech knihkupectví i anglický originál Troubled Blood.
Pěkné dny s knihami!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
3. Červen 2022 - 7:09 | zahradnik
Jo, taky jsem zaznamenal. My, co si už knížky nekupujeme, ale půjčujeme, musíme ještě počkat, než bude v knihovně. Rowlingová nezklame, souhlasím.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
3. Červen 2022 - 18:37 | Lenka Sepsová
I já si je půjčuji. Vzhledem k tomu,že jsme vlastnili knihkupectví a nynější majitel Kosmas má kolonku Zápůjčka- pro své zaměstnance , můžeme si knihy půjčit. Kupuji v podstatě-nebo dostávám darem- už jenom knihy historické, o umění atd. Naposledy jsem koupila min. týden v "Orbánově , na výstavě H.Bosche,který za toho maďarského vůdce nemůže a skvělé Szépmuvészeti, čili Muzeum krásného umění v Budapesti už vůbec ne. Nekupuji hlavně z toho důvodu,že není kam dávat- cca 2000 výtisků se těžko do 3+1 zmestí. A pak jsem měla třeba takového pacienta, pana H., který mi z vděčnosti věnoval pozůstalost po svém zesnulém tatínkovi. Danajský to dar. Krom jiného se cca v 8 narvaných krabicích od banánů nacházela téměř kompletní Antická knihovna. To prostě vyhodit nelze.
Kdo rád historii, doporučuji knihu Petera Frankopana Hedvábné stezky- Nová historie světa. Světové dějiny sleduje z perspektivy "hedvábných cest", které spojovaly a spojují kontinenty. Globalizace díky výměně zboží, řemeslných a technických dovedností a v neposlední řadě díky výměně myšlenek probíhala ,co je lidstvo lidstvem.
Pěkné dny s knihami!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
9. Červenec 2022 - 14:41 | zahradnik
Letos již po sedmé byla vyhlášena Krameriova cena za nezávislou žurnalistiku, kterou uděluje Asociace nezávislých médií , působící od r.2015. Těší mě, že jedním z držiltelů se stal můj oblíbený autor, jehož jméno raději neuvádím . Někoho by i jen to mohlo iritovat.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
9. Červenec 2022 - 15:12 | Bohdan Kocharowski
Hnilobu se nepodařilo zastavit. Složení poroty bylo obzvlášť nechutné a výsledky taky. Proto se nedivím, že se to baronu Kratzmarovi líbí.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
28. Srpen 2022 - 18:23 | zahradnik
Není to žádné jednoduché čtení . Odsouzené město - Bratři Arkadij a Boris Strugačtí jsou nazýváni průkopníky sovětské vědecké fantastiky. Nikomu nic nepodsouvají, je na každém, jaké závěry vyvodí . V knize jsou nastolena morálně - etická a filozofická dilemata , která si musí vyřešit především hlavní hrdina Andrej.U nás vyšlo 2018.
Scenérie může vzdáleně připomínat román Cormaca Mc Carthyho Cesta z r.2006.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
29. Srpen 2022 - 16:25 | Lenka Sepsová
Piknik u cesty kdysi zfilmoval geniální ruský režisér, solitér Andrej Tarkovski pod názvem Stalker. Viděla jsem ten film kdysi na předváděčce pro FK v Olomouci v r.1982.
Cestu spisovatele a scénáristy Cormaca McCarthyho natočil John Hillcoat,který je znám i svou skvělou adaptací knihy Johna Bonduranta Země bez zákona ( v ní popisuje Bondurant život svého dědečka kdesi v zapadákově ve Virginii v období prohibice ). V Cestě exceloval Viggo Mortensen a Robert Duvall ( např.nezapomenutelný conseglieri Tom Hagen z Coppolova Kmotra ).
Pěkný den s knihami!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
29. Srpen 2022 - 17:32 | zahradnik
Já to poctivě čtu. Obohacuje to osobní fantazii mnohem víc než, když všechno servíruje film. Nicméně obdivuju vaše bohaté znalosti filmografie. Já jsem filmy přestal sledovat asi před 30 lety, pak jsem 1x za rok shlédl vybraný film a po pár letech už ani to ne.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
29. Srpen 2022 - 18:37 | Lenka Sepsová
Jenže já ty knihy taky poctivě četla.....Sci-fi jsem začala číst si tak v 14 letech. Od McCarthyho mám nejradšji jeho tzv. Hraniční trilogii. A dobrý film obohacuje fantazii možností výkladu, hereckými výkony, výpravnými obrazy, technicky zvládnutými scénami aj.,aj. skvěle. Jako příklad mohu uvést filmovou adaptaci McCarthyho knihy Tahle země není pro starý,to je u mne arcidílo ,nebo výše zmíněného Kmotra M.Puza.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
30. Srpen 2022 - 8:24 | Lenka Sepsová
Ondřej Neff u mne už dočista zblbnul. Anebo slovy náčelníka Apačů :
Jeho paměť je děravá jak ústa staré ženy.
Tvrdí totiž;„V naší zemi byly příběhy o Vinnetouovi za minulého režimu na indexu, v podstatě po celou dobu jeho existence.. Trvalo to od převratu deset let, než směl vyjít Syn lovce medvědů."
Stačí si vyzdrojovat. Syn lovce medvědů vyšel v letech 1958, 1964,1969 a 1987, Duch Llana Estacada 1959, 1966,1970, Poklad ve Stříbrném jezeře 1981, Petrolejový princ 1970 a 1982 a Vinnetou v rocích 1965,1967,1968, 1976 a 1987...
Sama si pamatuji na obálku Syna lovce medvědů,kterého jsem četla tak v 13-14ti letech. Edice KOD, proužky na lesklé vazbě... My starší víme, o jaké edici jest řeč.
Pěkné dny s knihami!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
7. Září 2022 - 15:10 | zahradnik
Ve věku 82 let zemřel překladatel Vladimír Medek, žijící v Novém Boru. Překládal z angličtiny ,portugalštiny a španělštiny . Najde se myslím ještě dost pamětníků z Crystalexu, kteří si ho pamatují jako rozšafného člověka - věčně s dýmkou. Při obchodních jednáních vystupoval velmi seriozně a zdatně .
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
5. Říjen 2022 - 11:56 | Lenka Sepsová
Nedávno zemřela skvělá britská spisovatelka Hilary Mantel.Zde je odkaz na její medailon z pera publicisty Milana Valdena. Když mi byl nadělen poslední díl trilogie Wolf Hall, netušila jsem a mnozí se mnou, že to bude její dílo poslední.
https://www.h7o.cz/hilary-mantelova-a-jeji-jine-dejiny/
Pěkný den s knihami!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
KAREL JAROMÍR ERBEN
27. Listopad 2022 - 2:58 | CL21
KAREL JAROMÍR ERBEN
V dnešních dnech, jak vidno, se česká společnost se stále více polarizuje. Svým způsobem lehce hrubne zdejší HP, jak mj. psala paní doktorka Šepsová, dost možná ovšem hrubne logicky, i když oproti vulgaritám v rámci prezidentské jízdy agenta Bureše a napadání oponentů, je to zde, upřímně řečeno, pouze lehce podrážděný čajíček… Kdo ví, možná se dotyční vlastně mají rádi, ale pouze to nechtějí (neumí) dát najevo, proto raději vnímejme kulturu!
Kulturní veřejnost si v listopadu připomněla narození a úmrtí Karla Jaromíra Erbena (7. listopadu 1811 Miletín - 21. listopadu 1870 Praha), českého historika, právníka, archiváře, spisovatele, básníka, překladatele a sběratele českých lidových písní a pohádek, představitele literárního romantismu, významné osobnosti českého národního obrození. Stěžejním dílem KJE je Kytice, sbírka 13 balad inspirovaných lidovou slovesností a poukazujících na hodnotu mezilidských vztahů, původně vydaná pod názvem Kytice z pověstí národních.
Za literární objev prvořadého významu, dle autora textu naprosto nedoceněný, byť značně diskutovaný, je považován nález fragmentu balady Karla Jaromíra Erbena „Ježibaba“ v archivu Památníku národního písemnictví. Jde patrně o nedokončenou čtrnáctou baladu ze sbírky Kytice. Mimořádně zajímavá je skutečnost, že již v období let 1973-74 byl fragment balady zveřejněn ve školním časopise českolipského gymnázia „Géčko“ patrně iniciativou studentů tehdejší češtinářky Aleny Charvátové. Nález v archivu PNP je však z o dost pozdějšího roku! Byli tedy studenti gymnázia první, jejich objev nechtěně nepovšimnut nebo dokonce utajen?! O tom se již delší čas přou přední čeští literární odborníci.
Pro méně obeznámené si dovolujeme text uvést:
Mezi silnými větvemi stromů
vidět je obrys domu,
co hosty nerad vidí,
skryt před zraky všech lidí.
Stojí v temném lesu,
plném strašných běsů.
Kdo sem jednou zabloudí,
tomu běs duši obloudí.
Žije tu zlá hadice,
krutá pekelná babice.
Výr a kočka stará,
jsou její zvířata drahá.
Smolné koště za lavicí,
čarodějná kniha na polici,
vlasy ženy – hádci jen,
střež se poutníku přijít sem.
Krásného vraníka řehtání,
bystrého chrta štěkání,
to jede lovec mladý,
vdechujíc vůni strání.
Tu jak paprsek mihne se laň,
lovecká vášeň sedne hned naň,
popadne luk a pustí psa,
pobídne koně a žene laň do lesa.
Zanedlouho však laňka mizí,
lovec zastaví a vidí les cizí.
Koruny stromů nepropustí slunce svit,
zpěv ptáků zde už dávno přestal znít.
Bezradně lovec hledí,
cesty z lesa není.
V tom uvidí světýlko domu,
nemešká a spěchá k světlu tomu.
Snad se najde dobrá duše,
co z nesnází mu pomůže,
z lesa ven ho vyvede
a na cestu zavede.
Přijde k domu, zaklepe,
dveře se otevřou a on se ulekne:
zde asi nežije dobrá duše,
babice ta spíš ublížit může.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: KAREL JAROMÍR ERBEN
28. Listopad 2022 - 13:18 | Lenka Sepsová
K KJE bych jenom dodala, že děj jeho Svatební košile se odehrává na hřbitově na Byšičkách nedaleko Lázní Bělohradu. Hřbitovní kostelík svatých Petra a Pavla je pěknou dominantou kraje pod Zvičinou. Ves Byšička zanikla už hodně dávno a zůstal tam jenom ten kostel a hřbitov. Ze známých lidí je tam pohřbena spisovatelka knih pro děti Leontina Mašínová. V Miletíně,kousek od Hořic,kde se KJE narodil,pečou skvělé miletínské motlitbičky- perníkové pečivo s medem zdobené mandlemi.
Pěkný den!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
28. Listopad 2022 - 14:20 | moldavit
Jak je svět malý. K tomu rybníku pod kostelem jsme jezdili na skautský tábor, než komunisti skauta opět zakázali.
A na ten hřbitov se posílalo v noci dělat bobříka odvahy.
Tuším, že je tam takový kámen s údajným kopytem čerta - otisk, jestli se nepletu.
Fotky ještě mám, podívat jsem se u rybníka byl ještě před asi 15. lety.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
28. Listopad 2022 - 19:07 | CL21
V jedné nedávné konverzaci prasynovec své mamince sdělil: Maminko, strejda je zase dojatý... To je netradiční reakce na předchozí komentáře paní doktorky Šepsové a pana doktora Waltra... Prostě to tak hodní a slušní lidé napsali...
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
3. Červen 2023 - 18:16 | zahradnik
Doporučuju dost drsný thriller amerického autora S.A.Cosbyho - Asfaltová pustina. Zatím u nás vyšlo od něj jen toto. Zběsile rychlý thriller, v němž se na nějakou tu ránu nehledí, říká Stephen King.
To, co mi předložil moldavit na jiném fóru , neznám.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl F.Kriegel
4. Červen 2023 - 7:40 | Lenka Sepsová
Martin Groman: František Kriegel voják a lékař komunismu.
Objemná a výborně napsaná monografie o člověku, o němž většina společnosti ví snad jen to,že nepodepsal jako jediný v srpnu 68 Moskevské protokoly. Někdo ještě možná ví,že zakládal Lidové milice, ozbrojenou pěst dělnické třídy. Další,že to byl "španělák", interbrigadista. To,že působil za II.sv. války jako lékař v Číně a Barmě jsem nevěděla,jako spoustu dalších věcí.
Vřele tento životopis a kroniku jedné doby doporučuji.
Martin Groman je spolu s Michaelem Stehlíkem autorem knihy Přepište dějiny a stejnojmenného podcastu.
Asfaltovou pustinu kdysi doporučoval Honza Rejžek. Autorovi vyjde letos na podzim další kniha- Slzy ostré jako břitva.
Pěkný slunný den!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl Takové maličkosti
19. Červen 2023 - 14:56 | Lenka Sepsová
Nedávno vyšla kniha Claire Keegan Takové maličkosti. Nominace na Man Bookerovu cenu. Před lety byla u nás přeložena i její povídková kniha s názvem Modrá pole.
Vřele tuto knihu doporučuji, právě dočteno. Takový malý stostránkový klenot. Při jejím čtení jsem si říkala- hergot, to je jak Hemingway, kteréhož považuji v povídkách za naprostou špičku. A voilá- v doslovu jsem se též o stejném pocitu a srovnání dočetla.Je to klenot nejen zpracováním nelehkého námětu- tzv.Magdaleniny prádelny, prakticky pozůstatek středověku, byly v Irsku zavřeny až někdy v r.1992 ( vynikající je i film Petera Mullana z r.2002 The Magdalene Sisters- pod názvem Padlé ženy byl uveden u nás ), ale především onou nenápadnou, ale o to větší lidskostí hlavního představitele. O tom,jak je nutné udržovat vnitřní integritu a poslouchat hlas svého svědomí, i když to může být za velkou cenu. A nakonec si nelze jen povzdechnout- společnost v katolickém Irsku urazila díky takovým lidem,jako je hlavní hrdina, za 30 let obrovský kus cesty. Není tam již zákaz potratů , mají zákon o registrovaném partnerství a stejnopohlavním párům je umožněna adopce dítěte. Když někdy slyším ty naše zastydlé konzervativce či senátorky... A pokud se podíváte kousek za hranice, tak v Polsku klidně lékaři z obavy o svoje místo a co by tomu řekli bigotní katolíci a politici, nechají programově před svýma očima zemřít mladé ženy v sepsi, protože neprovedou včas zákrok odnímající mrtvý plod. A ty ženy mají už doma děti... To je ten středověk. V dnešním Irsku už toto možné naštěstí není.
Pěkné dny!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
7. Listopad 2023 - 14:51 | zahradnik
Michael Robotham píše dobré detektivky. Doporučuju krimiromán Štvanec.
Nahoru- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Re: Co takhle zas jednou o knížkách ? 3.díl
2. Prosinec 2023 - 18:48 | zahradnik
Další pecka od Martina Nezvala a Markuse Cohena - Smát se nahlas.
Zvláště pro milovníky Švejka.
Zatímco pokrokoví novináři uvalili na román klatbu v podobě cancel culture, alternativa román ocenila Krameriovou cenou.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.