Ivan Hlas si již dlouhá léta udržuje pozici jednoho z nejhitovějších autorů české hudební scény a jeho písničky jako např.Malagelo, Aranka umí hula hop,Na kolena, na kolena jé jé jé a další patřil v českých radiích k těm nejhranějším. Byl stejně jako Mišík,Tesaříci,Hejma a další dalo by se říci odkojen pražskou Hanspaulkou.
Čekal jste, že Šakalí léta – a hlavně vaše hudba k nim – budou mít tak velký komerční úspěch?
"Nečekal jsem, že se ta muzika takhle chytne. My jsme zkrátka všichni dělali nádhernej film, a protože jsme do toho šli všichni poprvé, včetně Hřebejka a Jarchovskýho, měli jsme naivní představu, že nás Oskar nemine, z čehož jsme byli záhy vyléčeni. Ale je štěstí, že se ten film chytil a ta muzika přežila – já ty písničky hraju doteď a vůbec mi to nevadí, pořád je hraju a pořád z nich mám radost."
Ivan Hlas se naštěstí z osidel velkého showbyznysu vymanil, a aniž by poztrácel "skalní" fanoušky z dob svého, tehdy ještě médii ignorovaného muzicírování, dokázal se vrátit zpátky na pevnou zem. Pověstná čtvrthodinka slávy sice v jeho případě trvala trochu déle, ale s o to přesvědčivějším zpěvákem, skladatelem a textařem máme nyní co do činění.
Nenastává u vás poslední dobou určitý ústup z výsluní? Jednu dobu vás bylo docela dost slyšet v rádiích i vidět v televizi, teď je kolem vás spíš ticho...
"Mám teď takový údobí, kdy mě není moc slyšet, ale u mě to pořád probíhá v takových sinusoidách – jednou jsem nahoře, jindy zase dole. Ale teď zrovna, myslím, přichází zase ta lepší doba. Už to sice určitě nebude takový jako v období kolem Šakalích let – to bych potřeboval nějaký další nabídky na spolupráci na filmu a ty se nějak poslední dobou nehrnou – ale důležitý je, že se tak nějak udržuju v povědomí lidí. Když někde zaslechnou moji písničku, vědí, že to je od Ivana – co víc bych si mohl přát. A hlavně mám celkem dost příležitostí k živýmu hraní, který mě strašně baví."
Svoji muzikantskou dráhu máte hodně postavenou na koncertech – říkal jste, že vás živé hraní baví, ale uživí vás?
"Myslím, že bych se koncertováním jakž takž uživil, kdybych byl sám. S příjmy z prodeje desek to taky není žádná sláva, nejvíc mě živí texty a písničky, co píšu pro jiné lidi. Takže ta situace je trochu zvláštní. Ale jsem v klidu. Nedávno jsem přijel domů z hraní na nějaký charitativní akci, honorář za to samozřejmě nebyl, ale dostal jsem takovej dárkovej balíček, kde byl salám, lahvinka vína a nějaká dobrůtka pro děti, a doma jsem to ukázal ženě a řekl jí – podívej Kačenko, my bysme se uživili i v době hospodářský krize."