Z Lípy pojedeme autem, kolem, motorkou ... do Dubé a pak dále ve směru na Mšeno. V Ráji odbočíme doprava do Kokořínského dolu a za Vojtěchovem zaparkujeme na rozlehlém parkovišti zvaném Cikánský plácek.
Když už jsme tady, neměli bychom si Pokličky bez přívlastku nechat ujít, a tak se vyšplháme po modré značce nad levý břeh říčky Pšovky. Nalezené geologické útvary jsou ozdobou většiny našich učebnic geologie. Daní za to je poměrně velká návštěvnost. U jejich úpatí můžeme sebe i děti zabavit lovem mravenců pro desítky larev mravkolvů, které zde nachystaly své pasti. Znáte je z Ferdy mravence, ne?
Ale teď už hurá k hlavnímu cíli. Sejdeme pod skály a vydáme se po červené značce proti proudu Pšovky. Kosatce kvetoucí žlutě v bažinách, orobinec, sítina, draví brouci, obojživelníci ... zkrátka krásná procházka jedinečnými mokřinami a na závěr zbytky mlýna.
Ve Vojtěchově přejdeme na zelené značení a kolem krásných roubenek trochu jiného typu, než známe z Lužických hor, se vrátíme zpět do skalního města. Po necelém kilometru se nám nabídne možnost vystoupat do prudkého srázu a spatřit Jestřebické pokličky. Hůře se fotí, ale je zde třeba jedna, která je těsně před spadnutím. Zřítí se zítra nebo až za sto let? Netroufám si hádat.
Nechceme-li se vracet do Vojtěšského dolu a pokračovat dále po zelené značce, můžeme se vydat lesní (neznačenou) pěšinou na západ. Přejdeme pole a na kraji lesa sestoupíme do dalšího dolu lemovaného pískovcovými skalami roztodivných tvarů. Cesta vinoucí se údolím nás zavede zpět na parkoviště.