pátek 19. září v 19 hodin, Jezvé, kostel sv. Vavřince
Královéhradecký dětský sbor Jitro
Jiří Skopal - sbormistr
Klára Kubátová - varhany
program: Černohorský, Eben, Muffat, Gallus, Lotti, Verdi, Kostiainen, Badings, Thompson
Kostel sv. Vavřince v Jezvém spousta z nás míjí, když míří autem či autobusem do Děčína. Je tento kostel nějak zajímavý? Ať už z hlediska architektonického či akustického.
Právě to, co říkáš, je zajímavé. A podle mého názoru i lákavé - navštěvovat místa, kde mnoho z nás nikdy nebylo. Jezdíme kolem tohoto kostela hodně často, ale koho z nás napadlo zastavit se a pokusit vzít za kliku dveří. Pro mě má tento kostel kouzlo, protože se jedná o krásnou stavbu s presbytářem orientovaným přibližně k severu. Zvlášností tohoto kostela je, že má věž nad vstupním průčelím. Pravda, zasloužil by si dost významné péče co do stavebních a restaurátorských oprav, ale návštevník bude mile překvapen jeho rokokovým zařízením a poměrně zachovalými varhany. Co se týká akustiky, tak sami posoudíte, že v kostelích je prostě skvělá.
Jak vůbec vybíráte místa pro pořádání koncertů? Vychází zájem z vaší strany či ze strany místních samospráv či správců budov?
Tento koncert vznikl díky našemu místostarostovi Mgr. Vlčkovi, který mě upozornil na zájem starosty Jezvého pana Ing. Jana Mečíře. Setkal jsem se s ním a k mé radosti jsme tento koncert zařadili do festivalové přehlídky. Jedním z našich poslání je navracet hudbu do míst, kam z hlediska historických souvislostí právem patří. Je to tak propojení hudebního vjemu a setkání s architektonickými skvosty, které nám zde zachovali naši předci. Někdy si pokládám otázku, jestli i po nás zbyde něco tak krásného jako jsou kostely a památky. Snad ano.
V republice je velké množství dětských sborů. Proč na Lípě Musice vystoupí právě královehradecké Jitro?
Česká republika je sborová velmoc. Proto si myslím, že je naší milou povinností zařazovat do festivalové dramaturgie koncerty pěveckých sborů. Jen v krátkosti o Jitru. Sbor vznikl v roce 1973. Založil ho a do dnešního dne vede přední český sbormistr Jiří Skopal. Pod jeho vedením soubor navštívil mnoho evropských států (Belgii, Dánsko, Francii, Itálii, Lichtenštejnsko, Německo, Nizozemí, Rakousko, Řecko, Španělsko, Velkou Británii). Od roku 1990 je Jitro každoročním účastníkem amerických turné. Z deseti mezinárodních soutěží, kterých se soubor zúčastnil, se devětkrát vrátil jako vítěz. Během třiceti let prožilo 2 500 dětí 20 000 zkoušek, 2 000 koncertů a projelo 1 000 000 kilometrů. To je jeden z důvodů, proč jsme Jitro pozvali na náš festival :o).
S jakým repertoárem sbor vystoupí?
Koncert je připraven pro sbor a místní varhany. Uslyšíme tedy jak varhanní skladby, tak duchovní tvorbu skladatelů sahajících od renesance přes baroko až po současnost. Uslyšíme Liturgické zpěvy nedávno zeslulého Prof. Petra Ebena, ale i skaldby G. Mufata, G. Verdiho či renesančního autora J. Galluse.
Které skladby podle Tebe ocení širší publikum?
Myslím že vekým zážitkem bude propojení vjemu z poslechu varhan a dívčího sboru. Velkým zážitkem bude Verdiho čtyřhlasá „Laudi alla Vergine Maria“, je to líbezná a vroucí chvála Matky Boží. Silným záčitkem bude bezesporu skladba „Jakobovi synové“ od finského skladatele Pekku Kostiainena. Je to skladba, v níž najdeme pestrou paletu prvků hudebního humoru a výrazových prostředků (mluvená deklamace, glisanda, extrémně vysoké nebo nízké zvuky apod.)
Na který kousek se těšíš speciálně Ty?
Těžko říct, ale osobně se těším na Ebena a na Verdiho.
Čeho si může laik na sborovém zpěvu všímat?
Jedním z největších kouzel, které sborové zpívání zprotředkovává, je společná chuť vytvořit jednotný a pokud možno uchu lahodný zvuk. Vzniká tak společným dílem jednotný hlas, který je velmi krásný a přináší obohacení nejen posluchači, ale i samotnému zpěváčkovi. Hudba zkrátka povznáší člověka a jeden chytrý člověk řekl o zpěvu: kdo zpívá, dvakrát se modlí.
I Ty jsi zpíval ve sboru. Jaká specifika má sborový zpěv?
Zpěvák se stane jedním z dílu, který zdánlivě nemá takový význam, nicméně je nedílnou součástí mozaiky. Každý ze zpěváků je stejně důležitý. Tato rovnocennost je mimo jiné v dnešní době velmi cenná, projevuje se na každém jednotlivci jinak. Nicméně po čase člověk pozná, že nejdůležitější je zapomenout na sebe jako na sólistu, ale myslet prostě za celý kolektiv. Teprve potom přijde to pravé propojení zvuku a společný soulad. Moc rád na své dětské působení ve sboru Mládí v České Lípě a na naší milou paní učitelku Pavlu Šimkovou vzpomínám, je to pro dítě skvělá zkušenost pro život.
