Křehká a průzračná krása. Po jejích stopách se vydejte s průvodcem z nejzasvěcenějších, novinářem a spisovatelem Ivanem Černým a jeho čerstvě vydanou knihou. Zavede vás na výlet s rodinou či zamilovanou vyjížďku s partnerem, kam je vám libo - do českých hor, Polabí či Posázaví.
Nejen české sklo a český křišťál, ale i čeští skláři jsou světový fenomén. Nezničitelný živel. Ivan Černý sleduje jejich umění, ale také vzestupy a pády sklářského průmyslu po léta. Ví, že triumfy a propady postihují sklářské giganty i malé dílny. Ty se ale podivuhodně stále rodí, navazují na rodinné tradice. Často na několik set let staré technologie a výrobní postupy, které leží zaprášené v zaniklých sklárnách či archivech. Už v 17. století v Benátkách žádali na dovoz českého skla embargo, vysílali do našich zemí špehy na výzvědy. Ti nahlédli do tajů dílen, aby konstatovali, že české sklo se jinde prostě vyrobit nedá.
Zajímá vás to a fascinuje? Chcete vědět víc? A hlavně vidět na vlastní oči, jak vznikají sklářské divy, od sklenic, pohárů, váz, dekorací až po korálky, vánoční ozdoby a dokonce třeba pilníčky? Nezapomeňme na dámy, skleněné šperky, náušnice, náramky a českou špičkovou jabloneckou bižuterii. To všechno pro vás autor knihy objevil a popsal v kapitolách svého průvodce. Všechna místa navštívil, mnohá několikrát, pronikl do tajů výroby s ochotnou pomocí a pozorností mistrů sklářů. Tajemství pro nás jen poodhalil, abychom ho mohli poznat sami až na místě.
Exkurze a možnost shlédnout výrobu byla jedinou podmínkou zařazení sklárny do knihy. A skláři vycházeli autorovi vstříc. Mají pozornost rádi, snad to od věků patří k jejich řemeslu. Ale není to jen tak, podotýká autor hned na začátku, vydržet musíte stejně jako oni pořádnou výheň u sklářské pece. A vstoupit s úctou – jak říká Sklářská modlitba v začátku knihy: „Vstoupíš-li do huti, pokloň se a postůj, člověče.“ Vydechnout si naopak můžete v brusírně skla nebo při sledování přesných tahů štětce malířů na sklo. Téměř každá sklářská firma má také svou galerii, kde se můžete kochat tím nejlepším, co dílna, ale i velká továrna vyrobí. Firmy Moser nebo Preciosa mají rozsáhlé expozice na samostatný výlet. Namátkou vybíráme několik lákadel z kapitol knihy: Nejstarší fungující sklárna na světě, Císařství barevného křišťálu, Lindavská huť a Světový unikát z Poniklé.
Autor nezapomněl ani na sklářské skanzeny a muzea. Tvoří celou třetinu knihy. Šumava mívala více než sto sklářských firem, z nichž většina zanikla před druhou světovou válkou a nikdy už nebyla obnovena. Do krásné přírody šumavského kraje můžete za uměním sklářů vyjet do Annína či Lenory. Zvučná jména ve sklářství, dnes zde najdete skanzen či muzeum, při troše štěstí i s ukázkou ruční výroby. Názvy kapitol opět leccos prozradí: Kristiánov – ve šlépějích jizerskohorských sklářů, Novoborské Sklářské muzeum, Sklářská huť František, Kunratické praprasklo, Za sklem a bižuterií do Jablonce nad Nisou.
Je vám to málo? Autor už připravuje pod křídly nakladatelství Grada druhý díl. Zahrne také moravské sklárny, další umělecké dílny Novoborska a celého Liberecka, které mají zákazníky po celém světě a vyrábí repliky těch nejsložitějších unikátů pro pražské Uměleckoprůmyslové muzeum. Jak výstižně říká David Pastva, manažer unikátního projektu Libereckého kraje s názvem Křišťálové údolí: „Jsme kolébkou sklářství, světovým unikátem, nikde jinde nejsou vedle sebe v takovém množství sklářské školy, sklářské podniky i sklářská muzea, dílny a drobní výrobci. Chceme přitáhnout návštěvníky z domova i ze světa. Aby do České republiky nepřijeli jen kvůli Praze nebo Českému Krumlovu.”
Kniha s předmluvou Mgr. Jiřího Říhy, emeritního prezidenta spolku České umění skla, vyšla v lednu 2019 v nakladatelství Grada. Početnými reportážními fotografiemi ji doprovodil fotograf Miroslav Feszanicz.
