Jste hodně vytížený herec. Stalo se Vám, že už jste se dostal na konec svých sil a řekl si už dost, končím?
„Přímo na konec svých sil jsem se ještě nedostal, ale byl jsem v situaci, kdy jsem začal považovat svou hereckou práci za zbytečnou, že je k ničemu, a rozhodl se s herectvím praštit. Viděl jsem kolem sebe tolik věcí, které jsem potřeboval udělat, vyřešit, tak jsem odešel z Národního divadla. Kolegové a přátelé si mysleli, že jsem se snad zbláznil. Ale musel jsem to udělat. Měl jsem zrovna rozehraných osm rolí, tak si dovedete představit ten šok.“
Jak dlouho jste bez herectví, filmu a divadla vydržel?
„Po roce a tři čtvrtě jsem se vrátil. Jednak mi divadlo velice chybělo a jednak jsem si ke své hrůze uvědomil, že bez herectví vlastně nic nejsem, nic jiného neumím, neměl bych kde pracovat a musel bych třeba k lopatě. Nemám žádné potřebné vzdělání a ředitele pojišťovny bych dělat nemohl. Rovněž jsem musel změnit pohled na svůj život samotný. Dřív to bylo divadlo, přátelé, kvanta chlastu apod. Hodně se psalo o mé závislosti na alkoholu. S tím už je konec a k tomu se už nechci vracet.“
Je opravdu herectví tak náročné, jak se často s oblibou tvrdí, hlavně mezi herci?
„Blbost, kdo to tvrdí, tak lže. Herectví je profese jako každá jiná, snad jen s tím rozdílem, že máme jinou pracovní dobu a musíme se učit texty a přetvařovat se. Mnohem náročnější a odpovědnější je třeba profese lékařů. Když lékař udělá chybu, může za to někdo zaplatit životem. Já když udělám chybu, tak se nic nestane. Divák to nemusí ani poznat. Podle mého by lidé měli obdivovat lékaře a ne herce. Jak jednou řekl vynikající herec Adamíra: herectví je služební povolání, o kterém nemám valného mínění.“
Máte nějaké osobní heslo, motto, kterým se řídíte?
„Od svých osmnácti let se věnuji horolezectví, a tak mám jedno úsloví, které se tak trochu vztahuje k mému koníčku, ale i k celému životu: kde je vůle, tam je i cesta."
Zbývá Vám čas na odpočinek, a pokud ano, jak jej trávíte?
„Jsem velký milovník knih, ale na četbu nemám vůbec čas. Jak už jsem řekl, rád lezu po skalách. Poslední tři roky jsem ovšem v jednom kole a nemám mnoho času. Měsíčně odehraji až třináct představení. Před pár lety jich bylo měsíčně jednou tolik. Musel jsem to omezit, a proto si vybírám role, ve kterých chci hrát.
V jakých nových filmech Vás diváci v nejbližší době opět uvidí?
„Dotočil jsem například film z prostředí pilotů, kde jsem se naučil i skákat s padákem. Dalším filmem je Bestiář. Je to příběh jedné holky, která se potácí životem. Do třetice účinkuji ve filmu Cesta do Vídně a zpět, který je naopak o chlápkovi, který má už dost tohoto šíleného světa a uteče do lesa. Kvůli této roli jsem si musel nechat narůst hodně dlouhé vousy a jsem rád, že už je mám oholené.