Marcela Meidiger pochází z Nového Boru, ale po revoluci odešla do světa živit se jako učitelka francouzštiny. Pobyla v Mexiku a USA. Nyní už více než půl roku působí v Jižní Koreji.
1. Korejci mi nikdy nepoložili otázku, jakého jsem vyznání. Ale já, povaha zvědavá, se vyptávám. Mnoho z mých studentů a profesorů university jsou buddhisté.
Buddhismus je spíš filozofie a životní postoj než náboženství. Buddhisté věří v únavné posmrtné převtělování, a touží zastavit tento nekonečný cyklus dosažením Nirvány (buddhistického Ráje). Pozemský život je pro ně synonymem utrpení. Trpíme, protože stále po něčem toužíme, po lásce, po bohatství, po zážitcích. Zbavit se tužeb znamená zbavit se utrpení, stát se svobodným. Buddhismus nabízí praktický návod, jak se osvobodit, a vzhledem k tomu, že buddhisté nevěří v existenci Boha ani bohů, nemohou se spoléhat na jejich pomoc. Člověče, pomoz si sám!
2. Buddhismus přišel na Korejský poloostrov z Číny ve 4. století a po celou historii ovlivňoval běžný život jeho obyvatel. Dnes je v Jižní Koreji celkem 54% věřících a z toho polovina jsou buddhisté, což představuje asi 12 milionů lidí (34% je protestantů, 11% katolíků a 2 % konfucianistů). Většina korejských buddhistů jsou příslušníky sekty Čogje (založené ve 12. století), která kromě studia Buddhových textů nabízí meditaci jako cestu k osvobození lidské duše od utrpení.
3. V období království Korjo (10.- 13. století) dosáhl buddhismus zlatého věku. Ale za dynastie Čoson (1392-1910) se stal neokonfucianismus vládnoucí ideologií a buddhismus upadl v nemilost. Půda klášterů byla konfiskována a mniši se museli přestěhovat vysoko do hor. Proto je mnoho buddhistických klášterů dodnes na idylických místech daleko od civilizace.
4. V Koreji, stejně jako v Japonsku a Číně, buddhisté uctívají různé podoby Buddhy: Buddhu Nekonečného světla, Buddhu Pravdy, Buddhu Uzdravujícího a Buddhu Budoucnosti. Ale uctívají také bodhisattvy, ty, kteří kdysi studiem a meditací dosáhli téměř osvícení, ale vzdali se Nirvany, aby šířili Buddhovo učení. Nejuctívanější jsou bodhisattva Slitování, Moudrosti a Strážce světa mrtvých. Bohatě zlacené sochy Buddhů a bodhisattvů, některé až třicet metrů vysoké, vévodí klášterům.
5. Ke každému buddhistickému klášteru vedou tři brány. Jedna z nich se nazývá Brána čtyř strážců. Jejich úkolem je chránit klášter proti démonům. Každý ze čtyř obrů chrání jednu ze světových stran. Strážce východu drží loutnu, na které dvě oči bedlivě sledují horizont. Strážce západu má v prstech jedné ruky nebeskou kouli buddhistické pravdy a ve druhé ruce svírá draka, který se snaží zakousnout do koule, aby došel spasení. Strážce jihu třímá v ruce meč, jenž se znásobí, jestliže se přiblíží nepřítel. Strážce severu nese na jedné dlani pagodu, symbol smrti, a v druhé ruce oštěp.
6. V každém klášteře se nachází pavilon se čtyřmi bicími nástroji. Mniši jsou jimi svoláváni k modlitbě a jejich zvuk šíří Buddhovu moudrost ke všem živým tvorům žijícím na Zemi. Zvuk obřího bubnu doléhá k těm, kteří žijí na zemi, zvuk gongu ke tvorům ve vzduchu, zvuk dřevěného draka s tělem ryby nese Buddhovu moudrost ke tvorům žijícím ve vodě a obrovský zvon se obrací k duším zemřelých v podzemí.
7. Na Korejském poloostrově jsou tisíce kamenných pagod. Ty, které se nacházejí v budhistických klášterech, obsahují popel nejmoudřejších budhistických mnichů a často také sariru, malé kulaté kamínky objevené v popelu zemřelého mnicha. Budhisté věří, že obsahují všechnu moudrost, které mnich dosáhl během meditace. Kamínky jsou pečlivě sesbírány, uloženy ve skeněném flakonu a ten v bronzové anebo stříbrné truhličce. Ta je uložená v pagodě.
8. Od 70. let věnuje korejská vláda mnoho prostředků na opravu buddhistických památek. Jásavé barvy dřevěných staveb mají původ v symbolice čínského taoismu: černá pro sever, vodu a strach, červená pro jih, oheň a radost, bílá pro západ, kov a zármutek, zelená pro východ, dřevo a zlost, žlutá pro střed, zemi a slitování.
9. Třináct tisíc holohlavých mnichů (z toho pět tisíc žen) žije v korejských buddhistických klášterech. Jejich den začíná ve tři hodiny ráno a v devět večer se ukládají ke spánku. Během dne studují buddhistické texty a meditují, jsou vegetariáni, jedí rýžovou kaši, kysanou a vařenou zeleninu. Mnoho z nich putuje od kláštera ke klášteru s malým batůžkem na zádech.
10. Korejský buddhismus obsahuje prvky šamanismu. U vchodu do kláštera stojí často dva totemy, které ho chrání před zlými duchy. A návštěvníci kláštera stavějí trpaslíky z oblých kamenů, co kámen, to splněné přání. Ale když se trpaslík pod posledním kamenem sesype, znamená to neštěstí.
11. V Daegu, třetím největším městě Jižní Koreje, je Universita buddhismu. Zvědavost mi nedala, poslušně jsem u vchodu zula boty a vydala se v ponožkách na průzkum několikapatrové moderní budovy. Cizinec se v Koreji snadno pozná, a tak jsem hned v přízemí dostala usměvavého průvodce. Provedl mě několika patry s modlitebnami, studovnami, obchody a knihovnami. Nakonec mě dovedl do sálu se stovkou lidí, dostala jsem poznámkový blok, pero a polštář. A studium mohlo začít. Škoda, že zatím rozumím korejsky jen pár slov.
12. Lotosový květ je buddhistickým symbolem duchovní dokonalosti. Proč? Je totiž dokonale čistý, ačkoliv kvete v bahně. Je to obraz moudrosti buddhisty, který se nedal zkorumpovat špinavostí světa.
