Retro 7 (První on-line reportáž z Expedice)

Verze pro tisk |

i-noviny byly skoro dvacet let partnerem gymnaziální Expedice. Není divu - Milan Bárta pro i-noviny psal a gymnaziální Expedice pořádal. Zpočátku na Expedice jezdil i student Petr Sršeň, toho času majitel i-novin.

Z celkově třetí Expedice se snažili posílat do novin zprávy. Dnes už si asi nikdo nedokáže představit, jak to v roce 2001 bylo napínavé, obzvlášť v rozvojovém Polsku. Pojem WiFi znali jen fajnšmekři, pár minut v internetové kavárně vycházelo i na stokoruny.

Tato reportáž vznikla v křesťanské ubytovně v Gdaňsku. 

Expedice Polsko 2001 "živě" 2. a 3. (3. 7. 2001)

2. část: Z JELENÍ HORY DO GDAŇSKA

Den začal tím, že nám učitelé názorně předvedli, jak si představují prázdninovou neděli. Donutili řidiče ve tři čtvrtě na šest zastavil v poněkud ošuntělém městě, účastníci expedice pak byli nekřesťansky probuzeni mikrofonem a vyhnáni před křesťanský kostel. Město nese název Hnězdno (Gniezno) a proslulo zejména zdejším působenim sv. Vojtěcha, jehož ostatky jsou v místní katedrále uloženy. Hnězdno bylo rovněž sídlem nejstarších polských knížat, také zde byli korunováni polskými králi naši vladaři Přemysl II. a Václav II. Dále jsme se dozvěděli, že nejvyšší hora Austrálie Mount Koscuzsko je pojmenována po nejslavnějším místním revolucionáři.

Hodinová prohíidka historického centra se nakonec zvrhla v zoufalé hledáni WC. Dospat se nám bylo umožněno během přímého přesunu do Gdaňska.

Omyl cestovní kanceláře nás nejprve zavedl na náměstí Solidarity s pomníky padlých odborářů ze začátku 80. let. Správnou ubytovnu jsme našli mimo centrum, v modernější a klidnější části města. Její luxus nás překvapil – máme růžové povlečení a teplou vodu.

Vrcholem dne se stal výlet k moři. Nejen že jsme cestou navštívili zahrádkářskou kolonii místních občanů, ale hlavně jsme si užili nefalšované baltské bouře spojené s průtrží mračen. Nicméně lékarnička stále zůstává zavřená v kufru autobusu.

Hláška dne: Z tohoto mraku pršet nebude ! (M. Bárta)

3. část: GDAŇSK - SOPOTY - GDYNĚ - GDAŇSK

Čtenáře, obzvláště z řad rodičů jistě zajímá, jak nás v Polsku vykrmují, takže můžeme všechny ubezpečit, že první krmě byla formou švédských stolů a na spolustolující Dány toho moc nezbylo. Ale teď již k programu.

Ihned po snídani jsme nasedli do autobusu, který nás zavezl do centra Gdaňska, kde jsme nejprve provedli směnu peněz, takže zlotými jsme již zásobeni všichni. Následovala prohlídka Starého města a jeho historických zajímavostí - radnice, Dlouhého trhu, Artušova domu, Ostrova špýcharu a Mariánského kostela, na jehož věž se řada z nás vyšplhala po 405 schodech.

Ti, co nešplhali, usmlouvali cenu lístku na vyjížďku lodí a objevili gratis přístup k Internetu, aby s potěšením zjistili, ze se naše první zpráva už dostala ke čtenářům.

Loď pokřtěná Torpedo nejprve deset minut manévrovala v přístavišti, aby nás po nabráni správného kurzu rychlostí 1 uzlu za hodinu provezla jednou z vyhlídkových tras. (Hláška: Loď, loď, loď jeřáb, loď, loď, loď, jeřáb ...).

Projeli jsme Gdaňskými doky, kolem Westerplatte, místem, kde padly první výstřely II. Světové války. Vylodili jsme se na nejdelším polském molu v Sopotech. Po krátké prohlídce tohoto lázeňského města jsme šťastně objevili náš autobus a odjeli jsme Gdyně.

V Gdyni jsme absolvovali prohlídku oceánografického muzea. Někoho zaujal model dna Baltského moře, jiného rada akvárií se sladkovodními i mořskými živočichy nejrůznějších barev a tvarů. Největší zájem vzbudil pár ježovek marně se snažících o demonstraci vnějšího oplozeni. Zbytek odpoledne jsme strávili prohlídkou nábřeží, kde kotví lodě - muzea Blyskawitza a Dar Pomorze.

Hlášky vzniklé při psaní zprávy:

1) Co se s tím psaním článku tak s...., napiš snídaně byla dobra, večeře byla dobra a nic zvláštního se nestalo. (geograf)

2) Neotravuj, já jsem tady jen asistent. (mezilidské p.)

3) A já jsem tady dokonce na dovolený. (oni vědí)

Nahoru