Nastal den D. Po již klasické společné snídani v takřka švédském stylu jsme si naposledy zabalili a z jihovýchodu se vypravili k vrcholu Řípu.
Bájná hora sice není cíl, kterým by se horolezci chlubili ve svých deníčcích, ale my s sebou měli Kiliána na vozíku a jeho tatínek musel do práce. Právě od Ctiněvse je Říp nejdivočejší. Děti, které kolegyním pomáhaly, zaslouží velikou pochvalu i tady v novinách. Chtěl jsem je vypsat jmenovitě, ale bylo jich tolik, že se bojím, abych na někoho nezapomněl. Nutno říct, že přítomnost Kiliána byla pro mě i pro děti velkou školou života. A to nás ještě čekala cesta s Českými dráhami.
Když se nám po hodině a půl podařilo na kopec dostat, zamířili jsme nejprve do Rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha, kde jsme si vyposlechli výklad nervózního průvodce. Následoval raut u Chaty Říp. Milá paní, bývalá učitelka, nám uvařila polévku, usmažila řízky, a přestože jsme si původně pití nezaplatili, naplnila nám šťávou plnou várnici. Na některé lidi jsme měli během pouti opravdu štěstí.
Bylo před námi posledních sedm kilometrů na nádraží v Roudnici nad Labem. Kolem rybníku Vesečák za Krabčicemi nebo Kratochvílovy rozhledny v Žižkových sadech.
Nakonec se počet kilometrů ustálil na 102 kilometrech. A to nepočítáme kilometry, které se naběhaly mezi spacákem a záchodem, při vybíjené a dalších aktivitách, kdy jsem měl vypnutý GPS.
Cesta za zážitky, to je atrakce, kterou každému při zakoupení jízdenky poskytnou vlakoví dopravci v Česku. Ani my nebyli výjimkou. Na přestup v Lovosicích jsme měli tři minuty, přičemž souprava s ironickým označením rychlík přijela s osmnáctiminutovým zpožděním. Po naší intervenci na nás spoj do České Lípy čekal. Jen byl plný a průvodčí nás do něj nechtěla pustit. Nakonec nás zachránil Kilián, jehož vozík sice nebylo jednoduché dostat do dveří předchozího rychlíku, ale průvodčí v lokálce nakonec obměkčil.
Čekala nás hodina v roušce, slovy klasika: ve stoje na jedné noze a ještě ne na své. Pár minut před šestou hodinou večerní jsme akci ukončili tam, kde začala, v Oknech.
Na závěr děkujeme všem, kteří nám pomohli. Ať už financemi, servisem anebo tím, že nám vstoupili do cesty a zanechali dojem, že svět je krásné místo.