Zařízení navštěvují například ti, kteří mají namířeno z centra města na sídliště Střelnice, Sever a Lada, a místo parkem si to střihnou po jeho jihozápadním okraji. Ideální je pro méně náročné pivaře ze sídliště Střed.
Po vstupu klasickými sámoškovými dveřmi objevíme po levé ruce pult, nad nímž pomrkává televizní obrazovka určená ke sledování sázkové hry Keno. Podlouhlý prostor, v němž dřívější regály nahradily současné židle a stoly, je zakončen promítacím plátnem. V bývalém skladu jsou kulečníkové stoly a nezbytné hrací automaty.
Přestože v nabídce restaurace je i pizza za 55 Kč, hladovějícímu doporučuji přesun do jiného pohostinství. Pizza je určena maximálně pro vyčerpané gamblery. Sem se skutečně chodí jen hrát, dívat na fotbal a pít pivo.
U piva se drží názvu hostince - točí světlou březenskou dvanáctku a tmavou desítku od stejného producenta. Obě za 13,70 Kč (cena před zrušením drobných mincí – viz den návštěvy). Přiznám se, že březenskému pivu se raději vyhýbám -je sladké, bolí mě po něm hlava a druhý den trávím na WC více času, než bych si přál. Tentokrát mi však docela chutnalo a nic závažného se po něm ve mně nedělo. Možná to bylo také tím, že výčepní na mně dost šetřil a točil mi ho podstatně méně, než se do půllitru vešlo. Vzhledem k jeho kulturistické postavě jsem raději moc neprotestoval.
Když už jsem u těch výčepních – střídali se kolem šesté hodiny. A oba dva měli své silné chvilky. První byl staroškolsky uctivý, druhý byl drsňák, který mi předkládal první, druhé i třetí pivo bez toho, že bych se ho o to prosil. Svým přístupem mě vraceli do osmdesátých let.
Historicky restaurace i zapáchá. S větráním to nepřehánějí, a tak se pach spáleného tabáku mísí se sladkokyselostí březenského moku.
Do koloritu zapadají i některé popíjející postavičky. Zanedbaný muž konzumující celý večer jedno malé pivo a sázející se s hosty, že uhodne jakoukoliv otázku. Klimbající stařík po očku sledující reklamy v televizi. Zlatá mládež u kulečníku.
A záchody? Škoda, že místo dlaždiček a pisoárů není jen hlína a žlábek. Před lety byly asi nákladně zrekonstruovány, ale od té doby prošly složitým vývojem. Tu někdo prokopl dveře, tu postříkal zdi barvou, tu zapomněla uklízečka vytřít. Paráda, škoda, že někdo nerozbil žárovky! Aspoň některé. Trochu mi to kazilo nostalgizující pocit.
Přes mírně ironický dojem mě hospoda skutečně zaujala. Hygienici a zaměstnanci České obchodní inspekce by sice měli potřebu zasáhnout, já se tentokrát vrátil do let, kdy jsem pivu teprve přicházel na chuť.
Hodnocení (jako ve škole)
Nabídka: 3
Pivo: 3
Jídlo: neklasifikováno
Obsluha: 3
Záchod: 4
Celková atmosféra: 2-
Průměr: 3,1
Restaurace navštívena: 22. října 03