Každopádně od toho pošmourného zimního dne pro mě Varnsdorf představuje město kostelů - kostelů velmi rozmanitých, dobře charakterizujících historii tohoto zapadlého koutu Čech.
Naši pouť šestnáctitisícovým městem započneme na náměstí Edvarda Beneše, kde stojí kostel svatých Petra a Pavla. Je to kostel nejstarší, který laika zaujme především tím, že roku 1830 zde měla premiéru Beethovenova Miss solemnis. Na tuto historickou událost upozorňuje pamětní deska nad bočních vchodem.
Půjdeme-li třídou Legií, z níž před jejím koncem odbočíme doprava, objevíme mezi domy velice zajímavý červený kostel.. Je postaven v neogotickém stylu z glazovaných cihel a vypadá jako ukradený z Anglie. Vysvěcen byl roku 1905, ale v současnosti je nepoužívaný a velmi chátrá. Dokonce na něm již rostou břízy. Skutečně obrovská škoda nechat takovou raritu zpustnout.
Od Červeného kostela se pustíme třídou T.G.M. směrem zpět do centra. Na konci ulice odbočíme doleva do ulice Poštovní a po asi třech stech metrech objevíme starokatolický kostel Nejsvětějšího Spasitele. Architektonicky pro laika nic moc, ale jistě nás zaujme skutečnost, že starokatolická církev vznikla právě ve Varnsdorfu jako protest proti vyhlášení neomylnosti papeže.
Sejdeme na nejrušnější - Národní - třídu, kde se mimochodem nachází velmi dobře zásobené informační centrum. Husovou ulicí překonáme říčku Mandavu a půjdeme po ní tak dlouho, než nám cestu překříží ulice Kostelní. Už její název napovídá, že jsme nedaleko posledního z kostelů - toho, jemuž se přezdívá kostel Bez věže. Správně se jmenuje sv. Karla Bartolomějského. Leží takřka v sídlišti a kuriózní je na něm právě fakt, že nějak nezbylo na dostavbu věže, takže v roce 1905 byla postavena provizorně střecha ve výši druhého patra. V roce 1913 byl kostel vysvěcen a bohoslužby se v něm konají doposud.
Mezi architektonické památky Varnsdorfu patří i tzv. podstávkové domy či secesní zástavba v ulici Legií, kterou jsme prošli. Milovníky záhad jistě potěší, že ve Varnsdorfu žil johanitský kněz Jindřich, který je podle historika Tomáše Edela autorem Kroniky takřečeného Dalimila.
Když výlet spojíme s výstupem na Hrádek, o němž jsem psal nedávno zde, možná se nám už Varnsdorf nebude zdát tak šedivý a nezajímavý.