Českolipský pantheon 15 – Oběti pogromu v Lípě mají svá jména

Verze pro tisk |

"Kdo by se dokázal na to vše dívat, aniž by s ním otřáslo to, že ubití lidé museli zůstat ležet devět dní na ulici, dokud nebyli přeneseni do hrobu v prachu místa naší svaté země.

Kromě toho zde zůstalo mnoho zbitých a zraněných. Zbylí lidé naší židovské obce od nejmladších po nejstarší, děti a ženy, se toho dne snažili uprchnout a ukrýt se někde v okolí. Jejich krev stékala po vybledlých kamenech a barvila sníh do šarlatově ruda, byla to krev našich bratří. Pak vtrhla banda darebáků do židovských domů zbylých po zabitých a bolestí sténajících, aby zde zplundrovali všechen jejich majetek a nenechali kámen na kameni. Rozbíjeli kamna i okna a křičeli: Prokleti ať jsou všichni z tohoto národa."

Jeden z nejtemnějších dnů České Lípy proběhl 9. prosince 1744. V tento den došlo k největšímu pogromu na Židy v našem městě. Krátce jsem se o něm zmínil už v tomto díle. Na nápad se k tomuto tématu vrátit mě přivedla Jana Elbelová, o které jsem psal minule.

V jednom z e-mailů, které jsme si v těchto dnech vyměnili, mi sdělila: "Než jste se mi ozval, tak jsem se českolipskými Elbely nezabývala několik let. Díky vám jsem se do této části rodokmenu vrátila a děkuji vám za to."

Jana mi posílá zajímavosti, které objeví. Článek profesora Wolfa ze začátku 20. století s názvem Geschichte der Juden in Böhm. Leipa ji zaujal díky dvěma věcem. Je v něm zmíněn Baltazar Elbel, konkrétně jeho citace, která v překladu zní asi takto: "Židé zde žili celý svůj život. Žádná zaručená školní docházka, natož synagoga postavená z kamene, ale střežili svou společnou budoucnost, jednou zde, podruhé tam. Jako by tento rod myslel na mizérii Christopha Prochese, čehož byli Židé živoucími svědky před soudem, tušíc svůj konec." Jako spoluautor citace je uveden Melchior Lindtner. Citovaný text by měl pocházet z roku 1699 a tím pádem by jeho autorem mohl být nejstarší doložený Baltazar Elbel, protože v roce 1689 se mu pravděpodobně narodil syn Julius Wilhelm. Oba dva zmínění Elbelové byli v Lípě purkmistry.

Druhým důvodem, proč mi Jana odkaz poslala, je skutečnost, že jsou v něm fotografie některých významných českolipských Židů.

Mě však v textu zaujala jiná věc – seznam aspoň některých obětí řádění pandurského bataliónu, kterému ochotně sekundovali českolipští měšťané. Marie Vojtíšková ve své knize Židé v České Lípě píše: „Měšťané topili Židy v ledové vodě mlýnského náhonu, který tekl při okraji ghetta. Nešlo už o kořist, ale o bestiální choutku žoldáků vraždit a u měšťanů o příležitost nenáviděné Židy beztrestně vyhubit.“  

O překlad textu jsem poprosil svou kolegyni Blanku Marčalovou, protože na více než sto let starou němčinu byl i překladač krátký.

Jonas Nathan (rabín Jona), rabín židovské obce, 50 let, ženatý, střelen do plic. O jeho smrti se vypráví, že ho zajal husar, který mu slíbil za výkupné jednoho dukátu propuštění. Rabín, který ale u sebe neměl tolik peněz, si chtěl půjčit tento obnos od křesťanského obchodníka, ten však byl s husarem spolčen, a tento nečekal a rabína zastřelil.

Chaim Dub (Chaim, syn Josui), soudce lipské židovské obce, 52 let, ženatý, střelen do pravého stehna a zabit ranou do spánku. Chaim pocházel z Ausche (dnes Úštěk), provozoval obchod s vlnou a byl jedním z nejbohatších mužů v obci. Jeho žena se jmenovala Liebele, jeho synové Abraham a Isak, dcera Adel.

Simon Bunzel (Simon, syn Jakoba Josepha), 60 let, vdovec. Zemřel na ránu do krku, kterou utržil na útěku, přičemž mu byla protržena krční tepna. Simon pocházel z Jungbunzlau (Mladá Boleslav). Se svou, toho času již zemřelou ženou, měl tři syny: Süsskind, Lewiho a Jakoba, a tři dcery Liebele, Eidel a Gütel. Provozoval obchod s plátnem spolu se svým zeťem Eidamem Jakobem, mužem Liebele, který byl lékárníkem.

Abraham Ausch (Abraham Lewi), 40 let, ženatý. Byl mrzák a žebrák, střelen do oblasti plic. Zemřel na následky střelné rány v oblasti plic.

Markus Süssmann (Meier, syn Azarjáše), 35 let, ženatý. zemřel na následky střelné rány v oblasti jater. Byl nalezen až mnoho dní po své smrti, již zpola rozpadlý. Po svém otci, který zemřel v roce 1724, provozoval se svou matkou krejčovství.

Aron Markus (Arje Kohn), 25 let, ženatý. Jeho smrt zapříčinila střela do plic. Kulka se zabořila do hrudi pod pravým podpažím. Arje není se jménem Aron souznačné, možná zde došlo k poslechové či písemné chybě v oficiálním adresáři. Arje byl pojmenován s největší pravděpodobností podle jednoho ze synů Markuse Kohna.

Moyses Hammerschlag (Mosche-David), 38 let, ženatý. Byl střelen do žaludku. Byl synem hokynáře Davida Hammerschlaga z Raudnitz (Roudnice) a jeho ženy Hanele. Podle doslovného popisu byl nazýván jménem David, ne syn Davidův. Byl krátce před touto katastrofou zvolen soudcem židovské obce.

Wolf Gumpert (nejmladší syn Efraima) 50 let, ženatý. Sečnou ranou v oblasti šíje mu byla hlava téměř oddělena od trupu. Byl hokynář a měl se svou ženou Händel dceru Mündel.

Israel Altschul (Israel, syn Abrahamův) 37 let, ženatý od 10. února 1738 s Hamiam. Utržil těžké rány na hlavě, podařilo se mu utéct, byl posléze nalezen mrtev na jednom z polí.

Abraham Mendl (Abraham, syn Menachův) 57 let, ženatý, obchodník. Jeho smrt zapříčinila střela do hrudi. Kulka proletěla ramenem a z těla vyletěla pod levou lopatkou.

Löbl Israel (Jehuda, syn Israelův) 37 let, ženatý. Smrt zapříčinila střela do hrudi, kulka proletěla levou paží.

Joel Valentin (Joel, syn Josuův) 68 let, ženatý. Jeho život ukončila rána do srdce. Zdá se být identický s Jakobem Valentinem, obchodníkem s peřím ze Štěpánova, který se roku 1721 usadil v Lípě. 

Toto je ukázka jen 12 mrtvých, ve skutečnosti jich byly desítky. Kronikář Josef Brückner žijící v Lípě v 1. polovině 19. století píše o třiceti pěti obětech řádění pandurů.

Z rodinné kroniky rodů Lippmannů však vyplývá, že desítky lidí umíraly v dalších dnech anebo byly zmrzačeny či znásilněny.

"Izák Braun, Israel Asch, Eliáš Bunzel, Jacob Steiner, Gedalja Eberle, Abraham a Samuel Segalové utekli na střechu domu Chaima Asche. Byli tam však vypátrány, nejspíš na upozornění křesťanských sousedů, strženi dolů a před domem strašlivě umučeni a zohaveni. Kantor Abraham a košerský řezník Berl byli doslova poraženi jako dobytek. Ženy a děti byly nalezeny ve sklepě Mosesa Katze, odvlečeni na tržiště a tam byly děti postříleny. Ženy a další pochytané dámy byly po tři dny vydány na pospas raubířům a poté nahé vyhnány z města. Erman Fürth byl nalezen se svou ženou zmrzlý na střeše...“

V kronice se vyskytuje řada obcí a dokonce i jména lidí, kteří Židům pomohli. Například sedlák Jakl z Hostíkovic, Židé našli útočiště ve Skalici nebo u vinaře v Libchavě. Podle této kroniky bylo obětí nakonec 69. Děti se nepočítají.

Památník obětem Českolipského pogromu na židovském hřbitově (zdroj: wikipedie).

Úvodní fotka je ilustrační. Jedná se obraz od Josefa Vojtěcha Hellicha s názvem Velikonoční pogrom v Praze roku 1389.

Předchozí díly naleznete:

Českolipský pantheon 1 – Miliardy hrobů

Českolipský pantheon 2 – Zapomenutí Ledererovi

Českolipský pantheon 3 – Rodák mecenášem Klimta a Schieleho

Českolipský pantheon 4 – Z České Lípy do Vídně

Českolipský pantheon 5 - Osudy švagrů Ignaze Lederera

Českolipský pantheon 6 - Perelesovi a dva osudy lipských Židů

Českolipský pantheon 7 – Osudy rodiny vídeňského pěvce

Českolipský pantheon 8 – Franz Pick, ekonomem i špionem

Českolipský pantheon 9 – O babičce amerického profesora

Českolipský pantheon 10 – Stopy Boženy Němcové na Českolipsku

Českolipský pantheon 11 – rodák, nerodák Pavel Altschul

Českolipský pantheon 12 – komunista, odbojář i designový génius

Českolipský pantheon 13 – Surrealista Rudolf Altschul

Českolipský pantheon 14 – O rodu Elbel a morovém sloupu

Nahoru