Dnes, 14 dnů po jmenování nové ředitelky Gymnázia Česká Lípa, jsem se dostal ke všem třem koncepcím uchazečů o tuto funkci.
Předem upozorňuji, že jako pedagog této školy nejsem zcela nezávislý, pokusím se proto zdržet velkých komentářů a tradičních jízlivých poznámek. Vím, že konkurzy se dělaly na více školách, ale na příkladu tohoto je možné si udělat obrázek o tom, jak je výběr ředitelů netransparentní a jak hodně zlé krve díky tomu vzniká. Také vím, že velká část čtenářů i-novin na gymnáziu studovala či zde měla nebo ještě má své děti, a tudíž se o dění zajímá. Nebráním se však zveřejnění koncepcí uchazečů z jiných škol. Takto se totiž veřejnost více baví o dojmech než o faktech.
Po sérii diskusí zejména v Českolipském deníku jde o první materiály, které se dostávají na veřejnost. Jednání komisí jsou totiž tajná a koncepce jsem musel získat od samotných uchazečů. V případě Lenky Řebíčkové jsem ji dostal od Radka Cikla, náměstka Libreckého kraje pro školství, který však k tomu měl souhlas paní Řebíčkové. Ta se zveřejněním souhlasila i po telefonickém rozhovoru.
V dnešním díle se zaměřím na charakteristiku výchozího stavu školy, kterou uchazeči prováděli.
Lenka Řebíčková
Vynechám-li úvodní náležitosti, tak dva adepti začali jasnou charakteristikou východisek. Lenka Řebíčková je rozdělila na silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Silné stránky převažují. Je jich celkem deset. Tradice školy, stoprocentní kvalifikovanost, stálý zájem o gymnaziální vzdělávání, vysoká naplněnost tříd, úspěšnost žáků v soutěžích, velmi nízká míra nezaměstnanosti absolventů, motivace k jazykovému vzdělávání, kvalitní práce v oblasti prevence, přidaná hodnota ve vědomostech žáků a dobrý stav budovy.
Za slabé stránky považuje materiální zabezpečení v oblasti ICT a tím nedostatečně rozvinuté kompetence pedagogů pro práci s ICT. Slabým místem je podle Lenky Řebíčkové rovněž zapojení do projektů Evropské unie a minimální využívání doplňkové činnosti (může jít například o podnikatelskou činnost, vzdělávání dospělých apod.).
Příležitostmi jsou využívání silných stránek, image školy na veřejnosti a zlepšení finanční situace formou projektů. Vyloženě za hrozbu považuje nepříznivý demografický vývoj, optimalizaci škol (od září tohoto roku zůstane pouze jedna třída osmiletého studia) a absenci dlouhodobé strategie celého českého školství.
Radim Fojtů
I Radim Fojtů, druhý zájemce o horké křeslo ředitele gymnázia, použil k definování východisek metodu SWOT analýzy. Zatímco Lenka Řebíčková vycházela podle všeho především z inspekční zprávy, předpokládám, že Radim Fojtů jako zástupce ředitele měl k dispozici i analýzu, která se na škole dělala v minulých letech. Všechny procesy rozdělil na kapitoly Výchovně - vzdělávací proces, Personální podmínky, Ekonomické a materiální podmínky a Jiné faktory.
Silné stránky jsou ve všech čtyřech kapitolách prakticky totožné s pohledem Lenky Řebíčkové. Co považuje za slabé stránky? Ochotu některých kolegů k realizaci změn, formální činnost předmětových komisí, nižší implementaci ICT. V Ekonomických a materiálních podmínkách špatný stav oken, špatnou izolaci budovy, zhoršující se stav rozvodů vody a tepla i venkovního areálu. V jiných faktorech pak akademismus.
V hrozbách se více méně shodl s předchozí uchazečkou, jen přidal snižující se úroveň kompetencí uchazečů či pokles vůle k náročnému studiu a v materiálních podmínkách nevyřešené majetkové poměry pod budovou jídelny a vandalismus v areálu školy.
Hana Malíková
Třetí uchazečka Hana Malíková pojala koncepci jako souvislejší text bez většího grafického členění. Její práci mám ve wordu a mohu z ní lépe citovat.
"Za klíčový prvek školy považuji kvalitní pedagogický sbor. Vzhledem k tomu, že na škole působím již téměř 15 let, vím, že všichni učitelé mají odbornou způsobilost a že se dle svých možností dále vzdělávají v rámci DVPP na krátkodobých i delších seminářích. Úzce spolupracují v rámci jednotlivých předmětových komisí, i když na této úrovni je stále co zlepšovat tak, aby komunikace mezi jednotlivými předmětovými komisemi i jednotlivými pedagogy byla lepší a konstruktivnější," píše například v kapitole Lidské zdroje a pokračuje: "Na škole působí celkem 46 pedagogů, průměrný věk činí 41 let. Vzhledem k tomu, že v následujících dvou letech odejde několik pedagogů do starobního důchodu a někteří z nich již nechtějí pokračovat ve svém pedagogickém působení či chtějí pouze částečný úvazek, nevidím jako zásadní problém v úbytku hodin spojeném s utlumením osmiletého studijního programu. Zásadní obměna pedagogického sboru tedy podle mého názoru nebude nutná."
Hana Malíková se ale spíše věnuje tomu, jakým směrem by se škola měla rozvíjet, než jaký je výchozí stav. Jako učitelka jazyků vyzdvihla prezentaci školy a zahraniční spolupráci.
"Škola dosahuje velmi dobrých výsledků na poli různých soutěží, olympiád a aktivit zaměřených na podporu talentované mládeže. Tyto vynikající výsledky by bylo vhodné lépe prezentovat na veřejnosti, a to prostřednictvím masově sdělovacích prostředků, tak i např. školním časopisem či na akcích pořádaných školou. Do propagace je důležité zapojit nejenom pedagogy, kteří žáky na podobné akce připravují, ale především studenty samotné, a to vytvořením studentských webových prezentací, zařazením projektových dnů, propagací při dnech otevřených dveří, studentských dnů atd.
Ke kladným odezvám patří bezesporu studentské výměny se zahraničními školami. Navázána je spolupráce se střední školou v Ettalu v Německu, s lyceem v Arles ve Francii, další lze jistě navázat (spolupráce s collège ve Francii či základní školou v Německu pro nižší stupeň gymnázia). Podporu jistě zaslouží i studijní nebo poznávací zájezdy, které slouží vždy jako kladná motivace pro výuku cizích jazyků, poznávání jiného sociokulturního prostředí a v neposlední řadě konfrontace vlastních jazykových znalostí s realitou. Je nutné pokračovat i v e-twiningových aktivitách, ve kterých je naše škola vždy velmi úspěšná, a i dalších, jako je Lanterna Futuri atd.“
Příště se zaměřím především na to, jak uchazeči popsali perspektivy školy.