Pojedeme-li autem, pak nás určitě potěší, že podobný nápad jako my nebude mít teď v březnu moc lidí, a tak v klidu zaparkujeme přímo u zahrady. Pozor - nešetřeme na poplatku. Přestože se to nezdá, městská policie zde kontroluje auta takřka bez ustání a směle připevňuje botičky. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že na méně než šest stovek se to nedá ukecat.
I v samotném areálu se zřejmě budeme cítit osamělí, ale podle mě to moc nevadí. Jsou zavřené stánky a občerstvení tak nabízí jen jedna restaurace, ale u žádného z výběhů se nemusíme tlačit. Ten pohled na bílé tygry a červené pandy, jak se prodírají sněhovými závějemi, stojí za to.
Pokud půjdeme podle šipek, pak začneme lamami, pižmoni a zlatými takiny, kteří jsou dalšími místními chovatelskými perlami. Následují již zmínění sloni, kteří si sněhu opravdu užívají. Na rozdíl od žiraf, které jsou jen uvnitř - ale v pavilonu, který je zbudován tak, že se jim můžeme dívat rovnou z očí do očí.
Skutečnou lahůdkou jsou červené pandy, u nichž si můžeme přečíst, že na jejich chov přispívají děti z českolipské základní školy Špičák.
Teď v zimě jsou úchvatné voliéry s dravci a sovami. Tito opeřenci vypadají na zmrazcích daleko přirozeněji než jindy.
Naproti neméně zajímavým lachtanům objevíme tropický pavilon, v němž se můžeme na chvíli ohřát mezi poletujícími ptáky a ještěry v teráriích. To už jsme u tygrů, opic či zateplené kopule plné plameňáků.
Na závěr jezírko s vrubozobými ptáky, které poslední dobou vídáme v televizi rozpitvané veterináři s rouškami na ústech.
Zimní návštěva ZOO skutečně nabízí nevšední zážitek.