37/2010

Verze pro tisk |

Hodnocení končících zastupitelů. Fotografie: děti našly v Radvanci granáty, kamion na cyklostezce. Video z prezentace rekonstrukce divadla. Na Barrandově se chystá film podle předlohy Jana Tichého. Naladit nás může Habermannův mlýn.

 

Ve středu jsem se zúčastnil posledního zasedání zastupitelů, ale do dnešního deníku jsem si připravil malé a velmi subjektivní hodnocení práce našich politických představitelů. Upozorňuji znovu důrazně na slovíčko subjektivní, protože vycházím z několika svých návštěv schůzí. Nikdy jsem nebyl na jednání výborů, komisí, ani jsem se neúčastnil nějakého zákulisního jednání. Chci tím říct, že nedokážu docenit tu mravenčí práci, kterou zastupitelé odváděli při domácím studiu materiálů, při jednáních s řediteli nemocnice, podniků, lobbisty, drobnými i většími podnikateli. Nikde se mi také nepodařilo zjistit, jak jednotliví zastupitelé hlasovali, k dispozici jsou jen zápisy ze zasedání, v nichž tato informace chybí. Podobné je to v případě komisí a výborů. Zde mohu vycházet jen z docházky. Když jsem se zeptal jednoho ze zastupitelů na jeden konkrétní projednávaný bod v komisi, řekl: "Já vám to řeknu, ale nesmíte prozradit, že to máte ode mě." I z výše napsaného je zřejmé, že do transparentnosti máme v Lípě ještě daleko. Samozřejmě problém může být i v tom, že špatně hledám.

Hana Moudrá (ODS)

Jestli dobře počítám, starostkou je již šest let. Bývala stínem Petra Skokana a poslední dobou je jím rovněž, o což se samozřejmě snaží především její sok z Věcí veřejných. V prvních letech dělala velké pokroky, její projev se stále zlepšoval. Poté, co jsem viděl jednání v Boru, myslím, že přispívá ke kultivovanosti a věcnosti jednání. Mé mínění je, že jde o velmi dobrou úřednici, ale nemá všechny potřebné vlastnosti politického lídra. Během výkonu funkce ukončila vysokoškolské vzdělávání a od jara má titul Mgr. Kandiduje jako jednička ODS.

Jan Stejskal (ODS)

Když do funkce místostarosty nastupoval, nevěřil jsem, že by se v ní mohl udržet déle než rok. A vida, je v ní šest let. Včera jsme se s kámošem na keškách bavili o tom, koho bude volit. "Asi nebudeš nadšený, ale hlavně Stejskala. Jemu stačí zavolat a on všechno zařídí." A podobnou zkušenost mám taky. Potřebuji vyjádření, stačí poslat e-mail. Potřebuji sehnat fotografii k nějaké akci, za chvíli mi od některé úřednice přijde. Zřejmě nikdo ve městě si nemyslí, že první místostarosta je génius, jeho mluvený i písemný projev nejsou právě nejlepší (kulantně řečeno), ale i v tom udělal za šest let pokroky, například bez problémů zvládl vést několik zasedání. Pro některé voliče je nepřijatelná jeho kriminální minulost i kamarádíčkování se s některými "šedými" eminencemi České Lípy. Několikrát jsem se ho před čtenáři zastával, nicméně ani já si nemyslím, že by měl být vrcholným představitelem města. Je členem komise pro pronájem, která měla 40 jednání, on se zúčastnil 35, pětkrát byl omluven. Kandiduje jako dvojka ODS.

Tomáš Vlček (SOS pro Českou Lípu)

K funkci přišel jak slepý k houslím, spíše ještě náhodněji. Na jeho místě měl podle přání voličů sedět Martin Aschenbrenner. Na začátku svého sezení na radnici byl úplně mimo. Podle mě vůbec nevěděl, která bije. Upřímně řečeno, nevěděl bych to rovněž. Dostal na starosti školství, tak se potuloval po školách, pokuřoval před nimi a doufal, že se mu bude někdo věnovat. (Do čehož se nikomu nechtělo, páč ředitelé i učitelé měli dost svých starostí.) Když na zasedání promluví, většinou začne tak zeširoka a mimo téma, že po chvíli už nikdo neví, o čem mluví. Postupně se zlepšoval, nacházel si svá témata (přestože v rozhovoru, který vyjde ještě před volbami, hovoří jinak), angažoval se během povodní. Je českolipský patriot, o čemž svědčí i skutečnost, že během svého místostarostování zajistil městu tři nové malé Českolipany. Kandiduje jako jednička Starostů.

Karel Tejnora (ODS)

Během zastupitelování byl několik měsíců černou ovcí ODS, když odmítal hlasovat tak, jak si matka strana přála. Navíc v senátorských volbách dostal přednost jeho bývalý přítel Petr Skokan. Nakonec byl však znovu vzat na milost a jako oblíbený lep na voliče je nabízen na čtvrtém místě kandidátky. Během zasedání se příliš neprojevuje, občas coby bývalý senátor přidá nějakou otcovskou radu. Po vystrnadění Petra Skokana z rady města se stal radním, není v žádné komisi.

Eva Stehlíková (ODS)

Poslušná, loajální členka ODS šéfuje Sociálním službám města, což bylo svého času považováno za střet zájmů. Je radní, pracovala v komisi sociální a bytové (ze 42 zasedání jich navštívila 36) a výboru pro výchovu a vzdělání (39 jednání, 37 přítomností). Během zasedání příliš nevystupuje, a pokud ano, tak většinou kvůli Sociálním službám. Taková normální, pracovitá ženská. Kandiduje jako trojka ODS.

Karel Bubeník (ČSSD)

Zřejmě i on sám byl překvapen, když si ho členové ČSSD nevybrali jako jedničku své kandidátky (je dvojkou). ČSSD je v zastupitelstvu rozdělena na ty členy, kteří jsou součástí koalice, a na ty, kteří z ní vystoupili. Karel Bubeník je v koalici. I díky tomu je radním města a posbíral i některé další funkce. Je členem komise sociální a bytové, komise prevence kriminality, nejvíce se však prezentuje jako šéf finančního výboru. Připomeňme si, že funkcemi ve výborech a komisích se dá aspoň trochu přivydělat. Jinak toho neuvolnění zastupitelé ze své funkce mnoho nemají. V zásadních věcech hlasuje s ostatními členy koalici, v méně významných věcech je schopen hlasovat i jinak. Velmi se angažuje v čemkoliv, co se týká zahrádkářů. Kromě rozhovoru jsme spolu nikdy nekomunikovali, nemám na něho nijak vyhraněný názor. Dvou lidem na kandidátce ČSSD zřejmě svůj křížek dám, on to však nebude.

Jiřina Ledvinková (ČSSD)

Paní Ledvinková je další členkou rady města. Beru ji jako takovou tetku v zastupitelstvu (omlouvám se za ten výraz). Vzpomínám si, jak jednou proflákla důležité hlasování, protože zápasila s automatem na kávu. Občas se přihlásí, aby něco řekla k projednávanému bodu, ale jsou to fráze typu: "Moc se mi líbí ..." Velmi se angažuje, aspoň slovně, v rekonstrukce hlavní dopravní tepny na Kopečku (kde bydlí). Je členkou komise pro rozvoj města a regenerace MPZ (šest neúčastí, z toho jednou neomluveně) a komise sociální a bytové (13 neúčastí). Kandiduje znovu za ČSSD, tentokrát však až na 14. místě.

Josef Adamčík (KSČM)

Člen výkonného výboru OV KSČM se za celé volební období nijak neprojevoval, a tak mě překvapilo, když se objevil na čele kandidátky. Zřejmě větší roli sehrál jeho příbuzenský vztah s bývalým členem UV KSČ než jeho angažovanost, myslím tím v zastupitelstvu. Pracoval v kontrolním výboru, na jehož jednání chyběl jen dvakrát, v komisi pro mládež, v níž byl členem od prosince minulého roku (chyběl jen jednou) a v komisi pro pronájem NP (chyběl čtyřikrát, jednou neomluveně).

Libuše Horáková (ODS)

Sympatická paní, o jejích názorech jsem se však za celé volební období mnoho nedozvěděl. Klasická loajální myška. Angažovala se v komisi pro oblast kultury (kde chyběla jen jednou), v komisi sociální a bytové (kde už chyběla sedmkrát), komisi pro mládež (pět absencí), komisi prevence kriminality (tři absence) a ve výboru pro prodej nemovitostí (čtyři absence). Letos kandiduje za ODS jako pětka.

Miroslav Hudec (SZ)

Moc nadšený nebyl, když jsem do jednoho z deníků napsal: Dost bylo Hudce! Myslím si, že společnost potřebuje takové lidi jako je Miroslav Hudec, ale měli by se již objevit další, kteří ho zastíní, a zelenou a vůbec občanskou politiku oživí. Na pana Hudce má hodně lidí averzi, a tak pak ignorují i kandidáty za ním. Jeho výkon v tomto volebním období byl standardní: bojoval za každý strom, proti každé nespravedlnosti, ozýval se svým trochu "ospalým" hlasem u každé nejasnosti. Zelení byli tvrdě zatlačeni do opozice a moc prostoru nedostávali.

Vladimír Jonáš (ODS)

Nepřehlédnutelný zastupitel vládnoucí pravicové strany byl většinou slyšet, když se jednalo o pronájem a hlavně prodej nemovitostí (zde byl předsedou výboru - z 39 jednání byl šestkrát omluven). K jiným otázkám se nevyjadřoval. Kandiduje jako šestka ODS.

Milan Kubát (SZ)

Nejméně výrazný zastupitel za Stranu zelených. Zřejmě nejen já jsem od něho čekal více. Na stránkách města dokonce nemá ani fotografii. Jako ředitel školy pracoval v komisi pro výchovu a vzdělávání, na které však šestnáctkrát chyběl, z toho třikrát neomluveně. Zřejmě ho jeho škola a osobní věci zaměstnávaly více. V následujících volbách je trojkou kandidátky Zelených.

Jitka Lukášková (SZ)

V první části volebního období hrála Schwarzbacha - můj výraz odvozený od bývalého kandidáta ČSSD, který měl ke všemu připomínky, často však podložené nedostatečným studiem materiálů. Obzvlášť její slovní půtky se starostkou města bavily přítomné. Postupně se vytratila, z Lípy se stěhuje, takže znovu nekandiduje. Obvykle hlasuje proti všemu, co navrhne koalice, případně se zdržuje hlasování. Nenašel jsem ji v žádné komisi ani v žádném výboru. 

Druhou půlku zastupitelů si nechám na příště.

Ještě dvě videa z poslední zasedání zastupitelů.

Jedno ilustrační, abyste věděli, v jakém klidu (na rozdíl od Boru) se v Lípě jedná.

Druhé je z prezentace nového divadla.

Jak byste se zachovali, kdyby vám podobné věci přinesly domů vaše děti?

Granáty jsou z Radvance, kde je objevily děti na místě budovaného dětského hřiště. Aneb opatrnosti není kolem Lípy nikdy dost.

Bezpečno není ani na cyklostezce, obzvlášť když se na ni převrátí kamion.

Já o víkendu využil přízně babího léta a vyrazil na toulky po bývalém vojenském prostoru. Jeden z nejhezčích výhledů jsem našel díky Velkému Jelenímu.

Dvakrát jsem během týdne zamířil za kulturou. O pozounistech v Jezvém psal kolega Cidlina (zde). V kostele byla zvláštní atmosféra, když kousek pod kostelem protékala zdivočelá Ploučnice. Pořadatelé dokonce uvažovali o zrušení akce. Na hudbu samotnou jsem nebyl moc naladěn a nemohl jsem se soustředit. Loni mi projíždějící auta nevadila, letos ano. Ale na koncert jsem šel hlavně kvůli u nás bydlící studentce, která na pozoun hraje devět let. Pro ni byl koncert luxusním zážitkem.

Také jsem si nenechal ujít film Román pro muže. Kritiky nelhaly. Film má silné momenty, ale chvílemi byl nudný, ničím neobjevný. Vtipkovalo se na pozadí velmi smutné události. Kdybych nečetl knížku, už po několika dnech bych zřejmě nevěděl, o čem vlastně byl. Dojem na mě zanechal jen výkon Donutila v hlavní roli. Podobnou měl však již v několika jiných filmech, takže vlastně nepřekvapil. Nafoukaný nabob, to je zřejmě jeho současná parketa. Nikola Šuhaj z něj už nikdy nebude.

A kam příští týden?

Pokud jste nestihli výstavu hub v České Lípě, můžete se v pondělí vypravit do Mimoně. Lípa Musica láká v úterý do Bieberovy kaple na Wojciecha Waleczeka. Ve středu má bývalý bubeník Pražského výběru workshop v hotelu Kahan. Ve čtvrtek se můžeme těšit na nějaké ty příspěvky odpíračů památníků, neboť do kin, včetně toho českolipského, vstupuje Habermannův mlýn. A to možná ještě nevědí, že na Barrandově se chystá film nazvaný Vlci a psi natočený podle zde několikrát propírané předlohy Jana Tichého. V sobotu vystoupí v Lípě Ewa Farna.

Nahoru

Komentáře

Re: 37/2010

Vážený, vážená, já se pod svůj názor podepsal, nesu za něj teda už dva dny následky. Nevím, jestli je na tetce něco špatného, ale zdůraznil jsem, že se skutečně jedná o můj subjektivní názor. Nikde jsem si po sobě nepřečetl, že by paní Ledvinková nebyla slušná, pracovitá a vzdělaná. Je to zkrátka normální ženská. Dokonce jsem jí ani nevyčetl, že prosazuje Kopeček, jen jsem upozornil, že na něm bydlí. Sám mám v sobě rozpor, jestli je dobře, když zastupitelé prosazují zájmy především své čtvrti, svého zájmového útvaru, oddílu. Je to morální nebo ne? Je to špatně nebo ne? Od neděle mi přišlo několik anonymů, taky jsem si promluvil s jedním "postiženým". Ano, můj názor má do objektivity daleko. Ano, mám o lidech v zastupitelstvu málo informací. Částečně je to tím, že informace o zastupitelích a jejich práci jsou skoro nedostupné, částečně proto, že prostě nestíhám. A taky proto, že jsem byl líný se s některými lidmi spojit a o jejich práci si promluvit. Sypu si za to už dva dny popel na hlavu. Ale takový deník byl vždy, pokud možno nesterilní (snad i proto je dlouhodobě nejčtenější rubrikou), v jiných textech se snažím být v rámci možností serióznější. Nechtěl jsem nikoho urazit, ale už vím, že urazil. Nebylo to poprvé ... a jak se znám, ani naposled.

Nahoru