Produkce nakladatelství Didaktis je zaměřena zejména na naučnou a pedagogickou literaturu, a to pro děti předškolního věku, žáky základních škol a studenty středních a jazykových škol.
Bártova kniha celkovým zaměřenim odpovídá charakteru edičniho plánu tohoto nakladatelství a svým originálním zpracováním přispěje jistě k jeho obohacení.
O jejím obsahu více napovídá podtitul: „Horákova chemická kuchařka pro malé i velké experimentátory, chemické pokusy pro žáky 8. a 9. tříd, studenty středních škol a jejich nadšené učitele“.
Autor si v úvodu klade za cíl zpopularizovat chemii a zpestřit výuku tohoto předmětu pomocí praktických pokusů. Čtenář zde však nenalezne klasické návody či postupy, podání jednotlivých experimentů je jiné. Základem je vždy malý příběh, jehož prostřednictvím je možné vydat se přímo do života. Konkrétně především do vyučovacích hodin, v nichž učitel Horák společně se svými žáky proniká do tajů chemie a dělá to způsobem veskrze praktickým a odpovídajícím každodenní realitě, která je o to živější, že je viděna dětskýma očima. Všechny příběhy totiž vypráví jeden ze zvídavých žáčků. Chemie tak například při zkoumání zelí jako indikátoru pH, ovoce jako elektrolytu baterie či při bezpracném zmuchlání pet lahve přestává být odtažitou a abstraktní vědou, jak je patrné i z krátké ukázky:
…Na následující hodinu chemie si Horák donesl pomůcky, mezi nimiž se vyjímala modrá plastová láhev. „Když je vám zatěžko flašku sešlápnout, naučím vás jiný způsob deformace,“ uvedl svůj pokus. Naše fantazie pracovala na plné obrátky. Spálit, odpálit, rozpustit, rozleptat, odbouchnout, odpařit, zoxidovat, zredukovat. Už jsme věděli, že Horák je schopen všeho. Jeho počínání nám dávalo za pravdu. Nejprve propíchl víčko láhve injekční jehlou…“
Dětský čtenář tu navíc najde kus dobrodružství (např. kapitoly Bezpečné vykrvácení, Hasicí přístroj) i dávku fantazie (Butanové divadlo, Popelka v laboratoři, Červený trpaslík aj.), nechybějí ani humorné situace a dialogy, v nichž lze hledat i nalézat konkrétní osoby, které autora inspirovaly, stejně jako naše vlastní školní zkušenosti a vzpomínky. Podobně vtipné jsou i doprovodné ilustrace Tomáše Profanta.
Odborníci z řad pedagogů mohou využít konkrétních vysvětlení a doporučení uvedených v závěru každého z osmačtyřiceti pokusů, stejně jako seznam potřebných pomůcek, původní nákresy sestav aparatury či upozornění na možná úskalí v průběhu dané činnosti.
Knížku „Jak (ne)vyhodit školu do povětří“ lze číst několika různými způsoby, a v tom tkví její hlavní přínos. Pro učitele chemie může být užitečnou metodickou příručkou ve výuce, mladým nadšencům usnadní jejich amatérské experimentování, ostatním školou povinným pomůže díky své názornosti seznámit se s tímto obecně obávaným předmětem a nám všem zábavnou formou připomene to, co jsme z chemie zapomněli, i to, co je užitečné z ní znát. Takže ji může číst vlastně každý - je sice o chemii, ale také o světě kolem nás a nás samých. Přesvědčit se můžete sami.
--------------------------
Počet stran: 96
Distribuce: www.didaktis.cz či přímo barta@i-noviny.cz
Cena: přes internet 119 Kč (bez poštovného, Českolipané možno i osobně), u knihkupců 139 Kč
