Lípy v České Lípě

Po koronavirové přestávce obnovil Vlastivědný spolek Českolipska svoji činnost v sobotu 13. června procházkou po městě na místa, na kterých naši předkové i současníci vysadili národní strom lípu. S touto historií nás seznámil Ladislav Smejkal.

Lípa se od revolučního roku 1848 stala symbolem Slovanů a národním stromem Čechů. Pro naši zemi ji nejvíce zpopularizoval Bedřich Smetana v opeře Libuše. Stala se oblíbeným námětem některých spisovatelů, např. Svatopluka Čecha v románu Ve stínu Lípy nebo Vítězslava Hálka v básnických sbírkách V přírodě a Večerní písně.

Naše město má ve svém názvu slovo lípa od svého vzniku. List lípy je stylizovaně ztvárněn i na logu města. Nejstarší lípy se u nás nachází u gotického kostela sv. Máří Magdaleny. Obě jsou památnými stromy a jsou chráněné státem. Jejich stáří se odhaduje na více než 500 let. Dlouhověkost je na nich znát, jsou už na konci svého života, začínají chátrat a mizet. 

V naší zemi se lípy začaly vysazovat v meziválečném období k výročí vzniku Československého státu. V mnoha městech je lípa z tohoto období a konají se u ní každoroční vzpomínky na rok 1918. Ne každá však má tak pohnutý osud jako ta naše. První byla vysazena na nově vzniklém sídlišti Slovanka v roce 1928. Po čtyřech letech, v bouřlivém roce 1932, plném nepokojů a provokací českých a německých obyvatel, byla zlomena. V dalším roce vysadili Češi novou lípu, která zde vydržela až do začátku války, kdy ji Němci zničili. Ta dnešní pochází z roku 1947 a byla za velkého zájmu veřejnosti vysazena 28. října. Tradice občanských setkání k výročí vzniku Československého státu byla obnovena v 90. letech minulého století. V tomto období vznikla na českolipské radnici i myšlenka sázet k výročí republiky stromy, zejména lípy. Několik se jich vysadilo a ta nejhezčí z roku 1995 se nachází nad židovským hřbitovem. Další byly zasazené např. v ulici Roháče z Dubé a v parku. 

Před dvaceti lety, s blížícím se miléniem vznikla celostátní iniciativa vysázet na různých místech Česka náš národní symbol. I naše město se do ní zapojilo, dvě miléniové lípy rostou u Státního okresního archivu. 

Národní strom se v České republice sázel i před dvěma lety při velkolepých oslavách stého výročí vzniku Československého státu. Za nevlídného a deštivého počasí byla vysazena i u nás u pamětní desky v Sokolské ulici, bohužel ne na vhodném místě. 

Na procházce jsme se zastavili i na náměstí Osvobození, kde má zajímavou historii ne lípa, ale hrušeň. Do České Lípy ji z Lidic v roce 2012 přivezl Antonín Nešpor. Její odnož pochází z hrušně, která přežila lidickou tragédii a je tam dodnes. 

Lípa je mohutný strom s košatou korunou, pod níž nacházíme stín a voňavý chládek. Z květů se vaří lahodný čaj, ze dřeva se vyřezávaly oltáře a používají jej řezbáři. Staří Slované věřili, že je to posvátný strom, v němž se schovávají bohové a duchové. Proto je sázeli u nově postavených kapliček. Poutníky, kteří se u nich zastavili, strom osvěžil a nabil energií.