Páteční Noc na vlnách se "Sladkou mísou"

Archiv
Verze pro tisk |

Nevím, jak se mi to podařilo (můžu to svést nejspíš na současné vedřiny), ale byla jsem přesvědčená, že se na hradě začíná v osm večer. A tak mi utekli úvodní Absent Lovers a Obří broskev. Tu první kapelku jsem nikdy neslyšela, podle informací těch, co byli, to byl docela příjemný začátek, ale odvaz zase tolik ne. Vystoupení Broskve je pro Českolipany vždy příjemnou klasikou, prý to bylo fajn i včera (jen Pavel si stěžoval, že se mu hrálo špatně, že ho nechtěly poslouchat prsty - no ani se nedivím, měl za sebou tisícovku kilometrů na kole z Itálie domů, to bych měla ruce k řidítkům asi přirostlý :o)).


Před osmou to na hradě vypadalo docela ospale. Lidí tak šedesát, pár psů různých ras, tradiční fronta na teplé pivo. Skoro obavy, že to nevyjde. Za chviličku se ale na pódiu objevil Filip Topol a Psí vojáci začali ladit. Docela pěkně se na to koukalo, byli v pohodě, v klídku, ani to moc dlouho netrvalo. Dá se říct, že Psí vojáci nás v publiku převedli ze dne do noci, začínali ještě za světla, končili nasvícení za tmy. Přála bych jim - hlavně v úvodu - víc posluchačů, hlavně těch soustředěných, jako by  (než se setmělo) jejich vystoupení něco rušilo. Přitom byli opravdu fajn, možná trošku míň rozjetí, trošku snad i do sebe uzavření, ale byli to oni. Pohladí i zamrazí.


Posledním účinkujícím - a tedy vyvrcholením pátečních vln - byla brněnská romská skupina Gulo čar. „Gulo čar v romštině znamená sladká tráva, ale také sladká mísa - tak jsme jako děti říkali kakaové buchtě, kterou nám pekla maminka,“ tak vysvětluje název kapelník Vladimír Dirda Nic moc jsem o nich nevěděla, asi jako každý hudební laik jen pár informací z novin o jejich nadání a ocenění Andělem v kategorii world music, tak jsem byla dost zvědavá na tu směs funky, soulu, jazzu a romské muziky. A nebyla jsem sama, kolem desáté se prostor pod pódiem zaplnil. Příprava trvala na můj vkus trošku dlouho, začínali s půlhodinovým zpožděním oproti programu. Ale deset lidí na jevišti... A rozjeli to fakt parádně! Maximální nasazení, plný zvuk, ohromný drive, muzika z nich nadšeně sálala, tryskala a mířila přesně do posluchačů. A najednou se vodní hrad jako by ocitl opravdu na vlnách, ohromných, které propojily jeviště s hledištěm, temperament skupiny (a hlavně všech tří zpěváků) se přelil na diváky, začalo nadšené vlnobití. Bylo na co se dívat, vystoupení to bylo strhující a báječně korespondovalo s teplou letní nocí. Takže díky, Sladká míso, v České Lípě tě lidi určitě rádi ochutnali a získalas nepochybně i další fanoušky! (Kdo má zájem o faktické informace o skupině, může nakouknout na www.gulocar.com, docela zajímavé čtení :o)).


Shrnuto, podtrženo, Noc na vlnách byla zajímavá, měla víc chutí a vůní, určitě obohatila českolipské léto. Na závěr pár amatérských fotografií, a pokud jde někdo z Vás čtenářů na hrad i dnes, pošlete fotky či příspěvek, určitě je uveřejníme!







Nahoru