Předvolební dotazník: Koalice KDU – ČSL a Ss ČR

Oslovili jsme všech dvacet subjektů toužících po našich hlasech v říjnových krajských volbách. Zaslali jsme jim stejný dotazník. Dnes vám nabízíme odpovědi zástupce koalice Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové a Strany soukromníků České republiky.

Co považujete za největší problém Libereckého kraje?  Jak byste tento problém chtěli řešit?

Problémů má kraj hodně, ale za největším problémem ve vztahu k majetku kraje považuji stav komunikací. Tato oblast je dlouhodobě podfinancována a k prohloubení tohoto problému přispívají silnice a mosty zničené povodní v roce 2010. Aby byl tento stav napraven, musí se do oprav a údržby investovat PRAVIDELNĚ.  K tomu je třeba hodně finančních prostředků.

Část peněz lze získat z dotací, část z bankovních úvěrů a významnou část lze získat zefektivněním hospodaření kraje. Proto si musíme „posvítit“ na způsob výběru dodavatelů oprav. Například lze dosáhnout nižších cen ve transparentněji vedených veřejných zakázkách, lze snížit ceny nákupu zboží a služeb zavedením centrálního nákupu pro všechny organizace a společnosti kraje anebo zrušením některých uměle udržovaných obchodních společností. Nepředražené zakázky přinesou kraji snížení jeho podílu na spolufinancování  dotačních titulů a uvolnění těchto prostředků na další opravy a samozřejmě i snížení bankovních úvěrů.

Shrnu-li to, největším problémem kraje je neefektivní nakládání s finančními prostředky, kvůli kterému jich je nedostatek na pokrytí dalších základních potřeb kraje.

Naše noviny jsou určeny především čtenářům Českolipska. Co je podle vás největším problémem tohoto okresu? Jak byste tento problém chtěli řešit?

Podle mne je to vysoká nezaměstnanost v okrese. 11,1% aktivních občanů bez práce je velmi vážným problémem. Ale není to problém jenom Českolipska, celý Liberecký kraj je v nezaměstnanosti dlouhodobě nad celorepublikovým průměrem (9,6%).

Co pro to může udělat kraj? Podporovat zaměstnanost lze různými způsoby, ale vždy  jsou k tomu potřeba peníze. Nová pracovní místa lze vytvořit např. tím, že kraj vyjedná realizace státních investic na území kraje, bude pravidelně financovat opravy krajského majetku a podporovat další investiční projekty. K tomu musí vytvářet takové zadávací podmínky veřejných zakázek, aby se jich zúčastnilo co nejvíce firem, aby skutečně probíhala SOUTĚŽ a dosáhla se co nejnižší cena. Dále může kraj umožnit podmínkami vyhlašovaných zakázek účast i menším regionálním firmám.

Nezatracuji ani efekt zintenzívněného jednání s úřady práce, školskými zařízeními a místními zaměstnavateli o vytipování vhodných studijních oborů a řemesel, tak aby naše školy „nevyráběly“ další nezaměstnané, anebo jednání se zaměstnavateli o vytváření pracovních míst na částečný úvazek (když mají menší objem zakázek nebo výroby) pro matky s dětmi, které mají ztížený nástup do zaměstnání kvůli péči o malé děti. Například v Evropské unii je takovýchto pracovních míst přes 30%, ale u nás pouze 9%. Zároveň by tím posílila ekonomická jistota rodin s dětmi, aby se rozhodli mít další dítě.

Důležité pro Českolipsko je také udržet standardní kvalitu v poskytování zdravotní péče krajskou Nemocnicí s Poliklinikou v České Lípě a napravit její havarijní stav - provést celkové zateplení a modernizaci. 

Které oblasti, za něž zodpovídá krajské vedení, jsou podle vás podfinancované?

Podfinancovaná je dlouhodobě údržba a opravy majetku kraje (komunikací, mostů, škol, nemocnic a dalších objektů). Vážnou problematikou je také nedostatek financí na vybavení a modernizaci nemocnic, ústavů sociální péče a škol anebo na základní učební pomůcky.

Tristní situace je např. v oblasti financování poskytovatelů sociálních služeb. Podíl státu na jejich financování meziročně klesá, roste finanční podíl kraje a hlavně podíl samotných uživatelů těchto zařízení, což není možné praktikovat do nekonečna. Jistotu financování chodu mají ústavy vždy jenom na rok, přičemž ještě v lednu nevědí, kolik peněz na svůj provoz dostanou. Pro zásadní změnu ve způsobu financování je nutné v této oblasti změnit zákon.  Kraj má zákonodárnou iniciativu a měl by jí minimálně zde využít. 

Na druhou stranu jsou ale známy případy, kdy i v této oblasti náš kraj umožnil čerpat státní dotace na poskytování neadresné terénní péče lidem na ulici, kdy ze závěrečné zprávy projektu vyplývá, že 30 minut rozhovoru terénního pracovníka s drogově závislou osobou stál stát 50 tisíc korun. A přitom by stačil odpovědný přístup příslušných lidí ke kontrole projektu a ušetřené prostředky se mohly investovat jinde.

Jaké jsou vaše investiční priority v následujícím volebním období?

Budu se asi opakovat, ale určitě je třeba uvést do původního stavu komunikace a mosty zničené povodněmi v roce 2010. Je třeba vybudovat heliport pro Libereckou nemocnici, investovat do modernizace vybavení Hasičského záchranného sboru či dobrovolných hasičů, kteří jsou jako jediní schopni okamžitě zasáhnout v případě přírodních katastrof anebo se zde nabízí možnost ručit za úvěr bance na poskytnutí peněz na opravu a modernizaci nemocnice s poliklinikou v České Lípě.

Jaký postoj zaujímáte k optimalizaci školství?

Optimalizace školství v našem kraji by určitě neměla být vytržena z kontextu strategie celorepublikové. Optimalizace školství nesmí být vedena jenom nedostatkem financí (nesmí se stát, že naši mládež znevýhodníme oproti mládeži z jiných krajů, kde na školství zůstává více peněz, jenom kvůli nedostatku financí), ale musí zejména vycházet z dlouhodobých předpokladů demografického vývoje – počtu potenciálních žáků a studentů. Dále by měla respektovat dojezdovou vzdálenost žáků, neboť i ta znamená dodatečné výdaje z rodinného rozpočtu. V neposlední řadě musí mít přednost zvyšování kvality vzdělávání v našich školách.

Kraj je zřizovatelem 64 středních a odborných škol a dalších 334 základních škol provozují samotné obce.  Při rušení či slučování škol a snižování počtu tříd, které souvisí s přicházejícím poklesem studentů opouštějících základní školy, se musí v prvé řadě zohlednit, jaké studijní obory kraj potřebuje -  jaká je potřeba řemesel, technických anebo vysokoškolských míst.

V procesu optimalizace středního školství budeme podporovat ty školy a obory, které jsou požadovány regionálními zaměstnavateli a „nevyrábí“ další nezaměstnané.

V jakém stavu je podle vás zdravotnictví v kraji a jaké chcete provádět změny v jeho fungování?

Předně je třeba zabránit postupné ztrátě kontroly kraje nad krajskými nemocnicemi prodejem jejich akcií. Kraj musí vést své nemocnice k efektivnímu hospodaření -  k důslednějšímu výběru dodavatelů, ke snižování spotřeby energií, vody, materiálu a nesmí odčerpávat jejich provozní prostředky na placení zastupitelů v dozorčích orgánech těchto nemocnic.

Je známo, že Liberecká nemocnice je v černých číslech, má moderně vybavená pracoviště a zaměstnává špičkové a uznávané lékařské kapacity. Od kraje má přislíbeno financování heliportu, který zvýší její prestiž a navíc jsou v její blízkosti další nemocnice v Jablonci, Turnově, Frýdlantu.

Na druhou stranu Českolipská nemocnice je v havarijním stavu (s tím souvisí i kvalita personálu), těžce hledá věřitele na financování rekonstrukce, zateplení a modernizace svého vybavení,  a přitom je zdravotnickým zařízením pro spádovou oblast 110 tisíc obyvatel.  Kraj se musí přednostně věnovat této dlouhodobě neřešené situaci Českolipské nemocnice.

Dále se domnívám, že by měl kraj, v zájmu péče o poskytování kvalitních zdravotnických služeb všem občanům Libereckého kraje, přispívat i na financování městských nemocnic  v Turnově,  Semilech, Jilemnici, Jablonci, Tanvaldu anebo ve Frýdlantu, např. na principu příspěvku na pacienta. 

Velkou část rozpočtu kraje odčerpává doprava. Chtěli byste v ní něco změnit?

Náš kraj má jednu z nejhustších silničních sítí v ČR a přitom se z větší části jedná o horské oblasti, což samozřejmě přispívá k dostupnosti kraje zejména pro účely rozvoje cestovního ruchu. Avšak stav silniční sítě je dlouhodobě podfinancovaný a tedy neuspokojivý. A to do toho nepočítám povodňové škody na silnicích a mostech, které přesáhly 2 mld. korun, a ještě dlouho bude trvat, než budou napraveny. Nejsem krajskou zastupitelkou, proto nemám podrobný přehled o financování dopravy, ale co je jednoznačně třeba změnit je to, že do oprav a údržby je třeba investovat pravidelně.  K tomu je třeba hodně peněz, a proto si musíme ještě více „posvítit“ na způsob výběru dodavatelů údržby a oprav silnic a tím snížit cenu služeb.

V neposlední řadě se musíme také soustředit na efektivitu hospodaření krajských společností a organizací, které se touto činností zabývají, dále se musíme věnovat kvalitě a rozsahu jejich služeb s ohledem na finance poskytované krajem a také posouzení účelnosti existence těchto organizací pro kraj. Chod společností je zajišťován z veřejného rozpočtu kraje, a proto je nezbytně nutné umožnit i široké veřejnosti kontrolu jejich hospodaření.

Ke zvýšení rozsahu oprav komunikací je třeba využít možnost získání dotací buď z MF, MMR anebo z EU a samozřejmě mít dost prostředků na spolufinancování.

Velkým problémem Liberecka byly opakované záplavy a povodně. Jak se s nimi podle vás vypořádalo současné vedení kraje? Co byste udělali lépe?

O této problematice bylo napsáno hodně. Obce jsou nespokojené s pomalým postupem oprav krajských komunikací a mostů zničených povodněmi v roce 2010 a také s tím, že kraj nevyužil všech možností k podání žádostí o čerpání dotací z fondů MF, MMR anebo z Evropské unie. Sami obce mají většinu místních komunikací opravených avšak i nadále probíhají práce na výstavbě nové kanalizace či na opravách mostů a lávek. Zda využil kraj všech možností, které se mu nabízely, pro financování nápravy povodňových škod nejsem schopna objektivně posoudit z důvodu nedostatku informací, ale vím, že spoluúčast kraje na financování dotovaných titulů je 50%, kdežto u obcí je to například 0 až 10% - souvisí to s optimální mírou zadlužení kraje.

Já myslím, že nyní bychom se měli soustředit na to, aby se podobná katastrofa již neopakovala. Zatím jsem neslyšela, že by byla vypracována, případně schválena a realizována nějaká studie na provedení protipovodňových preventivních opatření. Pro budoucnost zaplavených částí kraje je ale prevence to nejdůležitější.  Nechci nyní dělat chytrou a říkat, co bych udělala jinak a lépe, ale považuji za klíčové se, pro další rozvoj těchto oblastí, zasadit o přípravu preventivních opatření, jejich zodpovědné projednání se všemi dotčenými osobami a získání peněz na jejich postupnou realizaci.

Kdo je vaším potenciálním koaličním partnerem?

Potenciálním koaličním partnerem je každá strana či hnutí, kteří budou respektovat naše hodnoty a priority. Jde nám o prosazování základních hodnot jako jsou:  slušnost, solidarita s potřebnými, podpora podnikání a zaměstnanosti a zodpovědnost při rozhodování. Nyní je tato otázka předčasná, avšak pevně věřím, že najdeme partnery, se kterými se dokážeme dohodnout na společných  prioritách. V krajské politice nám nejde o moc, tzn. nepůjdeme do koalice za každou cenu a s každým.

Autor otázek velmi negativně vnímá populistickou snahu současného i předchozího vedení kraje zviditelňovat se při stříhání pásek a jiných podobných akcích. Jde podle vás o legitimní jednání? Chystáte se tiskové oddělení kraje využívat podobným způsobem?

Domnívám se, že nelze zcela zabránit tomu, aby investoři či provozovatelé nových zařízení pozvali někoho významného buď svými činy anebo postavením, protože jeho účast dodá akci na důležitosti a přitáhne zájem médií a veřejnosti. Samotné přestřižení pásky při otevírání nového objektu, který je ve vlastnictví kraje anebo na který kraj přispěl ze svého rozpočtu, není nic populistického. Je to prostě u nás zavedená praxe, jak dát lidem vědět, že se něco podařilo opravit anebo uvést do provozu a něco takového stojí za to i s veřejností oslavit a sdělit jí kdo a jak se o to zasadil. Zásluhy hejtmana a dalších radních by se ale neměly přeceňovat a neměly by se na toto „zviditelnění“ plýtvat finančními prostředky. Přece jenom se nejedná o jejich osobní prostředky, ale o to, že díky úsilí úředníků kraje byl umožněn transfer prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch nějaké organizace či zařízení, která dotaci na realizaci akce získala.

Výhrady ale mám k tomu, že je potom takováto „provázanost“ představitelů kraje s nově otevřeným zařízením zneužívána k obsazování zde vytvořených pracovních míst doporučenými osobami, anebo k obsazování klíčových pozic ve vedení nebo v dozorčích orgánech těchto organizací, za které jsou dosazeným politikům ještě vypláceny nemalé finanční odměny.

Podle Ústavy mají zastupitelstva kraje právo zákonodárné iniciativy. Chystáte se v případě volebního úspěchu předložit Parlamentu nějaký zákon?

Domnívám se, že je třeba například upravit znění zákona č. 128/2000 Sb., o obecním zřízení a dát ze zákona zastupitelstvu takové pravomoci, které mu jako vrcholnému orgánu přísluší a upravit další procesní věci, které opozice, která je v menšině nikdy nemůže na obci prosadit.

Kdo za váš subjekt dotazník vyplňoval?

Odpovědi vypracovala Ing. Eva Směšná - lídr naší kandidátky.