Odborníci diskutovali nad chystanou reformou

Téma reformy školství se v posledních týdnech stalo jedním z nejdiskutovanějších v rámci celé republiky. Jedním z krajů, který se chystá přistoupit k redukci kapacit škol, je také kraj Liberecký. Právě zde, konkrétně v budově Krajského úřadu LK v Liberci, byl uspořádán odborný seminář k reformě středního vzdělávání.

Při této příležitosti se sešli ředitelé středních škol, politici, zástupci zaměstnavatelů, odborníci z úřadů a z organizací zabývajících se vzděláváním.

Změny se nevyhnou celé zemi

Účastníci semináře si v první části mohli vyslechnout přednášky, které souvisejí nejen se vzděláváním v Libereckém kraji, v druhé části se pak sami mohli do diskuse přidat a vyjádřit své názory či položit dotazy. Seminář zahájil náměstek hejtmana Libereckého kraje Radek Cikl, který hovořil především o příčinách, jež resort školství vedl vytvoření návrhu změn ve středních školách. Promluvil též náměstek ministra školství Ladislav Němec mimo jiné o trendech postupného znehodnocování maturitních vysvědčení a potažmo také vysokoškolských diplomů a vyjádřil podporu krajům při krocích vedoucích k redukci sítě středních škol.

„Reforma, o níž se mluví, není reformou v pravém slova smyslu, cílem není shodit vše staré a nastolit něco úplně nového, cílem je spíše postupné narovnávání problému a zvyšování kvality škol,“uvedl Němec.

Řeč přišla také na státní maturity, přijímací řízení a testování žáků v pátých a devátých třídách. Také člen Rady Ústeckého kraje pro resort školství, Petr Jakubec, uvedl, že změny se chystají také v tamním kraji, ze současných 44 škol by po změně mělo zůstat 21.

Všeobecné nebo odborné vzdělání?

Hovor se také točil kolem nutnosti podpory odborného vzdělávání a schopnosti škol reagovat na požadavky trhu práce.

„V minulosti se kladl důraz především na rozvoj všeobecného a útlum odborného vzdělávání, z tohoto trendu se vyčleňoval snad jen Olomoucký kraj,“zmínil odborník z Národního ústavu odborného vzdělávání Vladimír Ort.

V současnosti dochází k návratu k podpoře odborného vzdělávání zejména technického směru. Takovou aktivitou je například projekt TECHyes na podporu technického vzdělávání v Libereckém kraji.

O nedostatečném výběru na trhu kvalifikovaných řemeslníků a techniků hovořili také zástupci zaměstnavatelů, například pan Vladimír Zákoucký z TRW Automotive nebo František Fiala ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

„Chtěl bych zmínit, že některé redukční kroky podporuji, jelikož pokud by se nadále nic nedělo, školy technického typu zaniknou samospádem, nebudou řemeslníci, technicky vzdělaný personál, řemeslníci. Nejhorším krokem by tedy bylo neudělat nic,“varoval František Lufinka ředitel Střední školy řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou.

Na podporu všeobecného vzdělávání naopak vystoupili především zástupci gymnázií, kteří zdůrazňovali, že technickým směrem se mladí lidé mohou vzdělávat i v terciární sféře po absolvování všeobecně vzdělávacího oboru na středoškolské úrovni.

Spor o víceletá gymnázia

Jedním z neméně diskutovaných témat byl počet a systém víceletého gymnaziálního vzdělávání. Rozruch přinesla především informace o plánu ministerstva školství na snížení kapacit víceletých gymnázií tak, aby do nich docházelo maximálně 5 % žáků daného populačního ročníku.

„V páté třídě základní školy jsou lidé na vrcholu dětství a nejsou ještě připraveni na středoškolskou dráhu, je důležité, aby se děti do patnácti let vzdělávaly společně v kolektivu kopírujícím Gaussovu křivku, tím se mohou učit kooperaci, soucitu a sociokulturní toleranci. Z tohoto hlediska návrh ministerstva na snížení kapacit víceletých gymnázií považuji za dobrý začátek,“uvedl diagnostik a personální poradce Jiří Halda.

Naopak ředitelka frýdlantského gymnázia Alena Hlávková se domnívá, že osmiletá gymnázia jsou dobrou alternativou pro děti, které chtějí studovat.

„Dětem, které studovat chtějí, by se neměla brát ta možnost. Víceletá gymnázia mohou pomoci povznést okrajové části země,“dodala Hlávková.

Konkrétně v případě Gymnázia Frýdlant našla podporu zdejšího starosty Dana Ramzera, který se zmínil, že by uvítal, kdyby kraje počkaly na pokyny z ministerstva školství než se pustí do závažnějšího omezování kapacit víceletých gymnázií.

Snižující se kvalita

Alarmující jsou také výsledky mezinárodních srovnání. „České děti se velice zhoršily v matematice a přírodních vědách, kde ještě v devadesátých letech zaznamenávaly výborné výsledky,“ uvedla Pavla Zieleniecová, ředitelka Ústavu pro informace ve vzdělávání.

„Všichni již vědí, že je zde něco špatně, už před tím nikdo nemůže zavírat oči, nyní je však třeba se postavit před otázku, jak z toho ven,“dodala Zieleniecová a uvedla příklady několika nejen evropských zemí, které se s zhoršující se kvalitou vzdělávání rozhodly vypořádat.

Seminář, který trval více než tři a půl hodiny tak poskytl prostor, v němž lidé z různých pozic nějakým způsobem souvisejících se školstvím mohli konfrontovat své názory s ostatními a diskutovat nejen nad návrhem změn v Libereckém kraji, ale nad celorepublikovým problémem obecně.

„Myslím, že takových seminářů, kde se věcně diskutuje nad problémy, kterým reálně musíme čelit, není nikdy dost a chtěl bych velice poděkovat všem, kteří do Liberce vážili cestu, neboť především jejich přispěním bylo dnešní dopoledne obohacující,“ uzavřel náměstek hejtmana Libereckého kraje Radek Cikl.

Fakta: Vystoupili    Bc. Radek Cikl,  náměstek hejtmana Libereckého kraje pro resort školství, mládeže, tělovýchovy a sportu

Ing. Ladislav Němec, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy,

Mgr. Vladimír Ort, Národní ústav odborného vzdělávání,

RNDr. Pavla Zieleniecová, CSc.  Ústav pro informace ve vzdělávání,

Ing. Petr Jakubec, člen Rady Ústeckého kraje,

Mgr. Jiří Halda, diagnostik, personální poradce,

Mgr. Alena Hlávková, ředitelka Gymnázia Frýdlant,

Mgr. František Lufinka, ředitel Střední školy řemesel a služeb v Jablonci n. N.Dále byli k diskusi přizváni starostové obcí v Libereckém kraji, ředitelé středních škol, zástupci Úřadu práce v Liberci, Krajské hospodářské komory, zaměstnavatelů, Zastupitelských klubů LK, členové Výboru pro výchovu, vzdělávání zaměstnanost a sport ZLK a pracovníci odboru školství KÚ LK.