Ivo Palouš: Nejsem přeběhlík

Ivo Palouš se stal krajským zastupitelem za ČSSD. V našem předvolebním rozhovoru se nám však představuje jako lídr nové strany, Národních socialistů - levice 21. století. 

Velké strany se pokoušely sestavit kandidátky tak, aby na nich byly rovnoměrně zastoupeny všechny okresy Libereckého kraje. Vám se to nepovedlo. Proč?

Jak jistě víte, jsme novou stranou a nikdo nemá na začátku všechno. Na naší kandidátce najdete zástupce ze všech okresů našeho kraje, bohužel se nám na Českolipsku nepovedlo najít dostatečně známou osobnost, kterou bychom zařadili do první desítky. Proto bych i náš rozhovor rád využil a vyzval slušné levicově zaměřené lidi, aby se k nám přidali a podpořili náš program.

Navíc se vám celkově nepodařilo sehnat na kandidátku dostatek osobností. Vlastně ji vyplňují příbuzní či důchodci. Cítíte tento fakt jako problém?

Jsme na začátku a novou stranu a její organizační složky teprve budujeme, takže dát dohromady kvalitní lidi opravdu chvíli trvá. Přesto se nám povedlo dostat na kandidátku mnoho osobností z různých profesí a skupin obyvatelstva. Jen namátkově Ing. Karel Dolejší, který byl po dvě období zodpovědný za krajské finance a předával kraj s rezervami, dále  PaeDr. František Vízek - exsenátor, kantor, perzekuovaný Dubčekovec, slušný a poctivý chlap, Jan Vondrouš - vývozce skla,Ing. Michal Vereščák - odborník na Evropské fondy, kterého ČSSD proti vlastním stanovám vyškrtla ve sněmovních volbách. Máme na kandidátce několik podnikatelů, personalistku velkého podniku, psycholožku, romskou mentorku, mnoho řemeslníků (skláři, cukrářka, aranžérka, výrobce vánočních ozdob,…), mnoho i mladých lidí a spoustu dobrých a poctivých lidí z celého kraje. Na faktu, že část kandidátky je složena z příbuzných, nevidím nic špatného, protože se na tyto kandidáty můžeme spolehnout, že si svoji kandidaturu nerozmyslí a kandidátka zůstane v plném složení a neohrozí tím náš volební výsledek. Na kandidatuře důchodců už vůbec nevidím nic špatného a naopak jsem rád, že se zapojili do politického dění v kraji.

Jedním z volebních témat vaší strany je podpora sportu. Nedávno mi dr. Nešpor poslal studii, podle níž větší vytížení mládeže sportem nevede ke snížení konzumace alkoholu či lehkých drog. U některých sportů jako je třeba fotbal, tanec či bojová umění je efekt dokonce opačný. Nepřehodnotíte třeba v tomto směru svou politiku?

U každé studie je potřeba zvažovat, jak moc je opravdu platná. Jako případ použiju studii, která tvrdila jak moc je železa ve špenátu a nakonec po letech klamů se zjistilo, že se někdo upsal v desetinné čárce a máte víc železa i v banánu. Sám jsem byl v mládí aktivní sportovec, hrál jsem vámi zmiňovaný fotbal nejdřív za Jablonec nad Jizerou, odkud pocházím, a potom za dorost na střední škole za Slovan Liberec. Denní pohyb a cvičení mi velmi pomohl pro rozvoj mé tělesné kondice a hlavně mi už nezbýval čas na jiné aktivity. Problém, který v našem programu nastiňujeme, je celkové využití volného času dětí a jednou z variant je i sport. Podle nás by se měly školy stát takovými otevřenými body „mimoškolní aktivity“ a zde vybudované sportoviště, ale i speciální učebny a další, by se měly stát místem zábavy dětí. Selským rozumem: které dítě má blíž k drogám a alkoholu? To co má spoustu aktivit a nenudí se, nebo to, co se jen nudí a neví co s časem?

Ve vašich odpovědích v dotazníku jste zmínil CVLK. My jako učitelé vnímáme tento projekt jako zbytečný, vnucující nám často produkty, které vůbec nepotřebujeme. Byl byste pro jeho zrušení?

Popravdě nejsem pracovníkem ve školství a nevím, jaké konkrétní činnosti CVLK v tuto chvíli vytváří, každopádně v našem podání jsme ho hlavně zmínili jako odstrašující případ špatného projektu, který chtěl sdružit naprosto nesourodé typy škol do jedné superškoly a utratit tak spousty peněz do nesmyslné stavby. Vystudoval jsem střední školu stavební a také jsem byl v radě této školy, její žáci vykonávají praxi tak, že se škola opravuje vlastními silami, ale nevím, jak by praxi vykonávali ve sklobetonovém objektu CVLK. Proti tomu jsem vždy byl a budu. Pokud jde o fungování škol, je právem zřizovatele něco požadovat, ale podle mého by podobné požadavky měly vznikat v odborných radách ředitelů, učitelů určitých oborů, než z pera úředníků. Pokud bychom se dostali do rady, budeme se zajímat i o fungování této společnosti. Myslím si, že její fungování může skýtat finanční rezervy kraje.

Ve vašem programu se hovoří o všech možných školách, ale o gymnáziích nikoliv. Mají gymnázia ve vašich představách ještě své místo?

Gymnázia považujeme za důležitý prvek vzdělávání. Můj syn v 90. letech studoval na osmiletém gymnáziu. Máte pravdu, že v našem programu jsou opomenuty, ale jedná se spíše o to, že nevidíme zásadní problém v této oblasti. Jasně jsme deklarovali, že nepodpoříme spojování nesourodých škol, tím myslíme především jasné odmítnutí spojení Gymnázium – Průmyslovka – „Učňák“, podobné experimenty nevedou podle nás k cíli. Tím cílem musí být kvalitní vzdělání, v tom typu, na které má student předpoklady, a ve kterém je uplatnitelný na trhu. Je potřeba, aby si studenti uvědomili, že nemusí každý studovat na gymnáziu a nemusí každý mít vysokou školu. Ten problém, který my dnes značně cítíme, je nedostatek lidí na technických oborech a na učňovském školství. To je podle našeho názoru věc, kterou je potřeba změnit, jinak za pár let tu nebude žádný řemeslník. Je potřeba si uvědomit, že všeobecnost gymnázia je jeho výhodou i slabinou a většina absolventů těchto škol, pokud nejdou dále na VŠ, je složitěji uplatnitelná v praxi. Takže závěrem, podpoříme gymnázia, ale je nutné, aby na nich byli studenti, kteří na to mají a nejen plní počty.

Já jsem nikdy pořádně nepochopil, proč odešel od sociální demokracie Jiří Paroubek. Víte, proč jste z ní odešel vy?

Já i Jiří Paroubek jsme na tom trochu podobně. Když kopete za nějaký tým a dáte mu své jméno a roky nějaké práce, zamrzí vás, když ten tým jednoho dne přijde a zahodí vše, za co jste roky bojovali. Sociální demokracie se poslední dobou odklonila od svého programu, ne v té programové části, ale v oblasti jeho plnění. Já do ČSSD vstoupil, když byla ještě malou, téměř nevolitelnou stranou, ale praktiky posledních let se neslučují s mým vědomím, ztratil jsem důvěru k jejich systému práce s lidmi a k některým lidem.

Připadáte si jako přeběhlík?

Nejsem přeběhlík, nikdy jsem neútočil, neškodil a hájím stále program, za který jsem byl zvolen. Pokud mí kolegové na tento program zapomněli, je mi to líto, ale nic s tím neudělám.

Je sociální ČSSD vaším přirozeným koaličním partnerem?

Pokud jde o programový průnik, jsme si velice blízko. Takže programově ano. Záleží, zda jí půjde o program, zda bude chtít pracovat pro lidi.

Co vám politika dává a co bere?

Politika bere hodně času, politika člověka zavazuje, je to služba lidem. A co mi dává? Dává mi pocit, že něco dělám s tím, jak se mají lidi v této zemi a že nejsem jeden z těch, co jen u piva nadávají. Není asi hezčí pocit, než když můžete pomoct někomu s jeho problémem, když se můžete zastat slušného člověka, když můžete pomoct při změně nesmyslné praxe nebo zákona. Když si člověk může říct i díky mně se tu žije o trochu líp.

Co když projekt levice 21. století neuspěje?

Bylo by mi to opravdu líto, protože se nám povedlo dát dohromady mnoho odborníků na místní i centrální úrovni a protože jsem přesvědčen, že programově máme místo v naší zemi. Třeba náš protikrizový plán patří podle mě k nejpropracovanějším a nejkomplexnějším. Věřím v úspěch, ať dříve nebo později, naše strana navazuje na dlouholeté tradice národních socialistů, kde působil i prezident Edvard Beneš. Nejsem politik pro politiku, pro mě je politika vyjádřením ideálů a ty člověk nesmí zradit. I proto si velice vážím Františka Vízka, který se stejně jako můj otec v roce 1968 neohnul a zůstal u svého přesvědčení.